Článek
Naopak ve dvou městských částech skončil provoz zón ztrátami. Vyplývá to z magistrátních dokumentů, které úřad připravil pro pražské radní. Předloni ovlivnila výběr pandemie covidu-19, část roku byly zóny zrušeny.
Vybranou částku si napůl dělí magistrát s příslušnou radnicí. Spolu s tímto podílem je radnicím také uhrazen provoz výdejny parkovacích oprávnění a zajištění prodeje parkovacích oprávnění. Rezidenti platí 1200 korun ročně.
V první městské části bylo loni vybráno po zdanění a odečtení nákladů zhruba 137,7 milionu korun, což je meziročně méně. Městská část z toho dostane necelých 69 milionů Kč. Nejvíc peněz radnice vybrala na vydávání parkovacích oprávnění. O něco méně pak v parkovacích automatech a za takzvané virtuální hodiny. Praha 1 byla první částí, kde byly v minulosti zóny zavedeny.
Druhou nejvyšší částku vybralo město v Praze 2, a to asi 76 milionů Kč, z nichž bude mít radnice asi 38 milionů Kč. Přibližně 63 milionů korun pak řidiči za parkování vydali na Praze 4 a 6. Se ztrátou skončil provoz zón v Praze 9 a 18, v obou případech je ztráta do tří milionů korun, vyplývá z dokumentů.
Zóny má na starosti městská firma Technická správa komunikací (TSK) a parkovací oprávnění vydávají radnice. První regulace parkování začala v 80. letech 20. století fungovat v Praze 1. Takzvané modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly postupně rozšířeny do dalších částí Prahy. Ne ve všech městských částech ale platí po celém jejich území, ale pouze v částech. To je případ například Prahy 4, 5 nebo 8.
