Článek
Na místě nynější zeleně v sousedství bývalé skládky by v budoucnu mohl vzniknout kampus lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byty či obchody. Možnou zástavbu kritizovali někteří opoziční zastupitelé.
Radní městské části Zdeněk Doležal (ODS) uvedl, že město změnu územního plánu připravuje několik let a městský Institut plánování a rozvoje se na městskou část obrátil s žádostí o vypracování podkladové studie. „Já tuto změnu považuji za prospěšnou vzhledem k tomu, že se jedná o území u stanice metra, tedy s dobrou dostupností,“ řekl radní.
Území se nachází podél ulice Kuklova zhruba mezi stanicí metra a křižovatkou s Plzeňskou. V jižní části by se podle studie měl nacházet kampus se studentskými kolejemi, severně od něj podél ulice obchody a dále od Kuklovy bytové domy.
Ze západu k pozemkům, které nyní vlastní hlavní město a městská část by je ráda získala do správy, přiléhá bývalá motolská skládka. Na ní by po rekultivaci měl vzniknout lesopark. Praha 5 však již delší dobu řeší, jakým způsobem se skládkou dále naložit. Loni místostarosta městské části Lubomír Brož (ANO) sdělil, že monitoringy zatím neodhalily nutnost její kompletní sanace, která by zřejmě vyšla na miliardy korun.
Opoziční zastupitel Josef Cuhra (KDU-ČSL) dnes řekl, že radnice by nejprve měla vyřešit problém bývalé skládky. „Správná a logická posloupnost našich kroků by mělo být nejdříve vyřešit motolskou skládku,“ uvedl. Dodal, že podle posudku odboru životního prostředí je sad, kam by měla možná výstavba zasahovat, cenným biotopem. Jeho stranický kolega Vít Šolle pak uvedl, že se jedná o další záměr rozšířit bytovou výstavbu bez toho, aby byly zajištěna dostatečná kapacita škol.
Pozemky v Motole o rozloze zhruba 15 hektarů měla pro účely skládkování mezi lety 2004 a 2014 pronajaty společnost EkoMotol CZ, a to přímo od Prahy 5. Od roku 2006 firma radnici platila za nájem 100 korun ročně. Podle studie, kterou si dříve nechala radnice zpracovat, by stabilizace skládky, její vyrovnání a sanace stálo půl až 1,5 miliardy korun. Maximální varianta, spočívající v odvození veškerého materiálu, by podle odborníků mohla stát až deset miliard korun.