Článek
ČTK to sdělil zástupce ředitelky ústavu, islamolog a arabista Bronislav Ostřanský. Národní shromáždění Republiky československé se usneslo na zákonu zřizujícím Orientální ústav 25. ledna 1922. V současnosti je v čele ústavu sinoložka Táňa Dluhošová.
Výroční akce připomenou významné kapitoly historie ústavu i vybraná témata a projekty, kterým se badatelé věnují. Ostřanský podotkl, že dneškem bude například zahájený cyklus přednášek v Literární kavárně pražského knihkupectví Academia. První přednášku na téma dějin Orientálního ústavu bude mít indolog Jaroslav Strnad. Další setkání pak představí i aktuální výzkumy. „Bude osm přednášek - od Číny až po Blízký východ,“ poznamenal Ostřanský. Doplnil, že ústavu a projektům jeho zaměstnanců se bude ve středu věnovat také pořad v cyklu Večer na téma na Českém rozhlasu Vltava.
„Asi tou úplně nejviditelnější akcí bude na podzim jurta, která vyroste v samém srdci Prahy na Střeleckém ostrově. Nenecháme ji prázdnou, uskuteční se tam výstavy, autorská čtení, besedy a tak dále,“ řekl dále Ostřanský. Jurta podle něj bude na ostrově zřejmě od přelomu září a října. „V prvním pololetí poběží i akce Nakresli orientalistu. Je to pro základní a střední školy. Účastníci mají, nejen kresbou, ale třeba i psaným slovem, vyjádřit, co se jim vybaví, když se řekne orientalista. Takže na to jsme strašně zvědaví,“ uvedl.
Ostranský upozornil i na připravovanou výstavu o starší historii české orientalistiky. „Zatím to vypadá, že výstava bude od 22. srpna do počátku listopadu v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Bude se věnovat období zhruba do přelomu 50. až 60. let minulého století,“ popsal. „Budou tam přiblíženy i velké zakladatelské osobnosti světového jména jako třeba profesora (Aloise) Musila,“ doplnil akademik.
Z dalších akcí je v plánu třeba mezinárodní konference zaměřená na poznávání Orientu ve středoevropském kontextu. Ostřanský upozornil i na letošní ročník festivalu asijské hudby a kultury Eastern Tunes v Mikulášovicích na Děčínsku, který v létě pořádá sinoložka a tibetoložka Jarmila Ptáčková. Část akcí organizuje Orientální ústav s Masarykovým ústavem AV. Podle Ostřanského se také zvažuje, že by bylo výročí ústavu hlavním tématem letošního ročníku listopadového vědeckého festivalu Týden Akademie věd ČR.
Vznik Orientálního ústavu iniciovali přední tuzemští orientalisté. Osobně i finančně ho podpořil také tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Mezi právním a skutečným vznikem ústavu uplynulo několik let. Prvních 34 členů ústavu jmenoval Masaryk v roce 1927. V roce 1929 začal ústav vydávat vědecký čtvrtletník Archiv orientální, který vychází dodnes. Orientální ústav je jedním z menších ústavů akademie, má však jednu z největších knihoven v instituci.
