Článek
Ohradil se zejména proti zvažovanému projektu Akropole Závist - Zpřítomnění, který podle něj ohrožuje památkovou hodnotu archeologického naleziště. Jako problematickou odborníci vnímají i rozhlednu, kterou obec v lokalitě staví a která je podle nich zbytečně vysoká a rozložitá.
Podle krajského radního pro kulturu Václava Švendy je projekt Zpřítomnění ve fázi studie a kraj spolu s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a autorem návrhu architektem Josefem Pleskotem chce s ním seznámit veřejnost do konce roku.
Kraj v tiskové zprávě uvedl, že projekt týkající se Závisti je součástí koncepce na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury a příští pondělí na jednání středočeské archeologické komise se s ním seznámí odborníci, do konce roku pak veřejnost. Projekt podle kraje zatím není předmětem jednání se žádným orgánem státní správy.
Podle ČNK ICOMOS se v projektu připravuje pokrytí historicky nejvýznamnějšího prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek, které mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem. „Projekt prostřednictvím betonových sarkofágů jakoby přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou,“ uvedl člen mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS Martin Horáček z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Prezident českého komitétu ICOMOS Václav Girsa doplnil, že oppidum Závist je jedním z mála nezastavěných archeologických nalezišť v ČR a zvažovaný projekt by podle něj zásadním způsobem ohrozil hodnotu této národní kulturní památky.
Projekt je podle národního komitétu ICOMOS i v rozporu s téměř všemi odpovídajícími mezinárodními dokumenty památkové péče a vyzval k zastavení výstavby podle projektu v současné podobě. Zároveň ale podporuje diskusi vedoucí k nalezení „optimálního a důstojného pojetí prostoru akropole“, uvedl Girsa.
Podle Horáčka je vzhledem ke své velikosti problematická i současná stavba rozhledny. Kraj v této souvislosti uvedl, že u její stavby prostřednictvím Ústavu archeologické památkové péče provádí odborný dozor. Podle ředitelky ústavu Ireny Benkové jsou paty rozhledny kotveny do skály a nenarušují archeologickou situaci a veškeré výkopy pro elektřinu jsou vedeny staršími vykopanými trasami.
