Článek
Piety se uskuteční například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli popravováni političtí vězni. Na dnešek připadá Den památky obětí komunistického režimu a 72. výročí popravy právničky a političky Milady Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry. Několik pietních shromáždění se v hlavním městě konalo už v neděli.
První z dnešních piet bude na Újezdu. Lidé, včetně zástupců politiků a spolku Bez komunistů.cz, se v 09:00 sejdou u památníku obětem komunismu na úpatí petřínského vrchu.
V pankrácké věznici pak od 13:00 uctí památku obětí politických procesů zástupci obou komor Parlamentu, vlády i armády. Právě na Pankráci byli Horáková, Pecl, Buchal, Kalandra a mnozí další političtí vězni popraveni. Čtveřice byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena 8. června 1950. Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.
Spolek Bez komunistů.cz dnes večer pořádá setkání u pomníku Milady Horákové v pražské ulici Sněmovní. „Pieta bude zakončena světelným obrazem,“ řekl ČTK za spolek Petr Marek. Spolek podle Marka v úterý také zorganizuje vycházku po místech spjatých s Miladou Horákovou a její rodinou. „Na Praze 2 se v 11:30 vydáme od kostela svaté Ludmily na náměstí Míru, kde Milada Horáková (rozená Králová, pozn. ČTK) měla svatbu s Bohumilem Horákem,“ sdělil Marek. Jedna z dalších zastávek podle něj bude u budovy Rozhlasu, kde Bohumil Horák koncem 30. let 20. století pracoval jako programový ředitel. Vycházka potrvá zhruba hodinu a půl.
Z piet mimo hlavní město se dnes od 10:00 koná například setkání v Malé pevnosti Terezín. Tam byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé sejdou u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici. Pieta tam začne v 16:00.
Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.
