Článek
Expozice v pražské Galerii Věda a umění, kterou dnes zástupci akademie zahájili, čítá oděvní doplňky, bižuterii, archeologické nálezy, ale i archivní dokumenty a filmové záběry. Výstava Československo v Orientu: Orient v Československu 1918 – 1938 potrvá do 6. listopadu.
„Je to výstava, která má přiblížit jak Československo, tak (…) Orient a jejich interakci,“ řekla spoluautorka výstavy Adéla Jůnová Macková z Masarykova ústavu a Archivu AV. Podle historičky je cílem expozice představit kulturní a hospodářské vztahy, které „šly ruku v ruce“ při československém pronikání do Orientu. „A to převážně díky Orientálnímu ústavu a osobnosti jeho zakladatele Aloise Musila, který sice nakonec do čela této instituce nevešel, nicméně díky němu ta instituce vůbec vznikla,“ uvedla Jůnová Macková. Orientální ústav AV letos slaví 100 let od svého založení, výstava je jednou z akcí programu, který toto výročí připomíná.
Do expozici návštěvníky uvede řada dobových plakátů, které před dekádami lákaly především na cestovatelské přednášky. Opodál jsou pak k vidění třeba ukázky fezů, které z jihočeských Strakonic putovaly do světa jak v dobách Rakouska, tak i první republiky, ale i krabičky na egyptské cigarety ze soukromé rodinné sbírky nebo pestrobarevné bangle. To jsou uzavřené párové kruhové náramky hinduistických žen, které byly důležitými vývozními výrobky z Jablonce nad Nisou do Indie a Pákistánu už od 19. století.
„Pokud bychom počítali jednotlivé kousky, tak je to několik desítek předmětů,“ řekla Jůnová Macková k rozsahu výstavy. Z archeologických nálezů tam lidé uvidí třeba soubor kamenné industrie z území Horního Egypta, který v meziválečném období dovezl do Československa egyptolog František Lexa.
„Chtěla bych vypíchnout paní doktoru Vlastu Kálalovou - Di Lotti, která přivezla některá etnografika, ať už se jedná o různé šperky, pokrývku hlavy, popřípadě některé oděvy,“ řekla Jůnová Macková. Lékařka či její příbuzní později darovali tyto předměty Náprstkovu muzeu. Jůnová Macková připomněla, že Kálalová - Di Lotti pobývala v meziválečném období roky v Bagdádu, kde se snažila otevřít nemocnici a zároveň tam chtěla vytvořit velký institut pro zkoumání tropických chorob. Podle Jůnové Mackové se tak její přístup podobal záměrům Aloise Musila, který chtěl, aby orientalisté mohli pracovat v Orientu, ale zároveň by působili jako hospodářští zpravodajci.
Výstavu bude možné navštívit v každý všední den mezi 10:00 a 18:00. Během festivalu Týden Akademie věd, který se koná od 31. října do 6. listopadu, bude expozice přístupná i o víkendu. Vstup je zdarma.
