Článek
Výstava si klade za cíl nejen zachytit velkou šíři umělecké činnosti autora, ale také nahlédnout na stereotypy, které se s jeho tvorbou postupem času spojily. Výstava představí více než 400 exponátů z 25 veřejných institucí a soukromých sbírek, včetně originálu kalendářní desky pražského orloje. Expozice bude k vidění do 16. července, uvedli zástupci galerie na dnešní tiskové konferenci.
Výstava je obohacena také o restaurátorský výzkum, který zkoumal vývoj Mánesovy malířské techniky. Pomocí zkoumání obrazů infračerveným světlem mohl restaurátorský tým porovnávat malířské techniky Josefa Mánesa.
„V první umělecké fázi byl viditelný vliv akademie, jeho otce Antonína Mánesa a učitele Františka Tkadlíka. Postupně se však osamostatňoval a došel až k jakési nadčasovosti,“ uvedla restaurátorka Hana Bilavčíková.
K hlubšímu a komplexnějšímu pochopení by měly posloužit i vystavené dobové texty a fotografie, osobní korespondence, zároveň i díla současných umělců jak českých, tak zahraničních. Originály dopisů psaných přímo Josefem Mánesem budou vystaveny pouze první měsíc. Kvůli náročnosti podmínek, ve kterých musí být uchovávány, pak budou nahrazeny faksimiliemi.
Vystaveno bude přes 400 exponátů, většinu z nich má v držení Národní galerie Praha. Přes 100 exponátů je však vypůjčeno z jiných zdrojů, konkrétně z více než 20 veřejných institucí a od sedmi soukromých majitelů.
U příležitosti výstavy vychází katalog a dvě publikace zaměřené na mladé publikum. Josef Mánes – přítel a umělec a Mánes: Obrazy do kapsy. Výstava je také doplněna o dětský program, ať už jsou to vystavené obrazy ve výšce očí dětí, nebo interaktivní lavičky rozmístěné po galerii.
Mánes mimo jiné vytvořil v roce 1866 kalendárium či měsíčník pro tehdy obnovený staroměstský orloj. Od roku 1882 na orloji visí kopie díla, originál byl umístěn do muzea, aby netrpěl vlivem počasí. V roce 2018 vytvořil novou kopii malíř a restaurátor Stanislav Jirčík.
Loni si na novou podobu kalendária stěžoval člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka a podal stížnost Památkové inspekci. Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu. Jirčík třeba výrazně pozměnil podobu některých postav. Jirčík se hájil tím, že měl udělat takzvanou technologickou kopii, kdy není úkolem vytvořit věrnou kopii původního díla.
