Článek
Na Vyšehradě se dnes odpoledne uskuteční dvě komentované prohlídky a mimořádně bude otevřena hrobka Slavín, kde je vedle dalších osobností českého národa Myslbek pochován.
Komentované vycházky Myslbek a Vyšehrad od 16:00 a 18:00 přiblíží souvislosti, které pojí sochařovo dílo a život s touto památkou. V úvodní přednášce na Starém purkrabství osvětlí historik umění Petr Šámal význam Myslbeka pro umění ve veřejném prostoru. Ve Vyšehradských sadech se zaměří na čtveřici slavných Myslbekových sousoší, za jeho méně známými díly se pak zájemci podívají na Vyšehradský hřbitov. Vycházka bude zakončena u hrobky Slavín.
Od 21:00, 21:30 a 22:00 pak bude poblíž zmíněných sousoší uvedena site specific performance MyslBack s prvky tanečně pohybového divadla, světelného designu a videa. V rámci programu Umění pro město ji s tvůrci ze studia Lunchmeat, s dramaturgem Tomášem Žižkou a choreografkou Veronikou Knytlovou připravila Galerie hlavního města Prahy. Vstup na ni je zdarma.
Myslbek, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, byl příslušníkem generace Národního divadla, tedy okruhu umělců, kteří se podíleli na výzdobě české první scény. Myslbek pro zlatou kapličku vytvořil dvojici alegorických soch Zpěvohra a Činohra, ale také bustu skladatele Bedřicha Smetany.
Ve své tvorbě se Myslbek s oblibou nechával inspirovat bájemi a historickými náměty. K nejznámějším dílům s mytologickou tematikou patří čtveřice sousoší slovanských reků. Původně byly tyto mohutné plastiky součástí výzdoby pražského Palackého mostu, odkud byly v roce 1945 přeneseny do parku na Vyšehradě.
Kromě slavné sochy sv. Václava je Myslbek také autorem pomníku básníka Karla Hynka Máchy na Petříně. Ve stínu těchto dvou plastik zůstává náhrobek kardinála Bedřicha knížete Schwarzenberga v chrámu svatého Víta, za nějž Myslbek obdržel Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Myslbek byl také pedagogem, k jeho žákům patřila řada slavných českých sochařů, mimo jiné Jan Štursa nebo Bohumil Kafka.
