Článek
Muzea mají být místem neformálního učení, dobrovolné účasti lidí, uspokojování zvědavosti a prostorem pro debatu. Shodují se na tom účastníci generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, kteří debatují v Praze.
Hlavní program konference začal přednáškami a panelovými diskusemi v Kongresovém centru na téma Muzea a občanská společnost. Je to jeden ze čtyř hlavních programových okruhů konference. Uvedla ho Margarita Reyes Suárezová, kolumbijská antropoložka a muzeoložka, která se specializuje na práci s komunitami, tradice, jejich obnovu a udržování.
Kritizovala třeba muzejní instituce v latinskoamerických zemích, jejichž hlavním cílem je podle ní ziskovost a jsou zaměřeny na obrovské množství turistů. „Potírá to význam lokalit, v nichž se tato muzea nacházejí, a je otázka, kam až mohou investoři zajít v masovém pojetí našich regionů,“ řekla. Muzeologie a zpracování paměti národů se podle ní musí propojit s životem venkovských lidí, s životem bývalých afrických kolonií, uvedla.
Spojení muzeí s místními komunitami má podle ní má důležitý význam i pro prosté přežití lidí, kteří často ztratili veškeré své zázemí, museli opustit své domovy a vyprávění jejich příběhů je tak pro ně jistou terapií. Suárezová pro to používá termín každodenní muzeum.
Jako příklad uvedla Národní muzeum Kolumbie, které připravilo projekt pro uprchlíky z venkova, kteří museli odejít před násilím a často třeba i žebrají kvůli obživě. Uprchlíci použili svá vlastní těla, která pomalovali obrázky typickými pro jejich kulturu. Z projektu vznikla putovní výstava.
Na konferenci vystoupil také Jasminko Halilović, který v Sarajevu založil a vede Muzeum válečného dětství. Narodil se v roce 1988, sám tak prožil válku v bývalé Jugoslávii. „Na projektu vzpomínek na dětství prožité ve válce jsem začal pracovat v roce 2009. Pochopil jsem, že lidé mají potřebu se o vzpomínky podělit. Často jsou spojené s předměty, tak se zrodila myšlenka muzea,“ řekl dnes.
Kromě Sarajeva má muzeum pobočku v Kyjevě, pořádá mimo jiné putovní výstavy a vzdělávací programy. „Vytvořili jsme v Bosně metodiku, teď ji používáme na Ukrajině, kde naši kolegové vytvářejí sbírky, které dávají smysl v kontextu Ukrajiny,“ uvedl.
Jeho vystoupení poslouchala i náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury a informační politiky Kateryna Čujevová, která řekla, že ukrajinské kulturní bohatství je v ohrožení dlouhá léta, po která napětí vyplývající z agresivní ruské politiky trvá. „V takové situaci je třeba hledat dělící čáru mezi naší profesionální a občanskou povinností. Z mé zkušenosti se k tomu muzea staví v první řadě na občanském principu, když se snaží renovovat a obnovovat muzea a místa národní paměti,“ uvedla.
„Profesionálové dělají tři věci - chrání sbírky, sbírají nové předměty a přemýšlejí o budoucnosti, o tom, jaké programy do budoucnosti připravit,“ dodala a promítla obrázek vyklizené muzejní místnosti, z níž byly exponáty odneseny do bezpečí před válkou.
