Článek
Návrh podle protestujících nezahrnuje dostatek prostoru pro školy, parky a další občanskou vybavenost, hustota obyvatel má být příliš velká a město neřeší zvýšenou dopravní zátěž, kterou výstavba přinese. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09) návrh není špatný.
Změnu územní plánu pro území Nákladového nádraží Žižkov město připravuje více než dekádu, na většině rozsáhlého areálu platí od roku 2005 stavební uzávěra. Bytové projekty tam plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Rozsáhlé funkcionalistické nádraží má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.
Podle mluvčích petice je navržená změna územního plánu naddimenzovaná a navrhovaných asi 15 tisíc obyvatel v nynějším areálu nádraží představuje dvojnásobek běžné žižkovské zástavby. Nedostatečné se jim zdají vymezené pozemky pro občanskou vybavenost, jako jsou školy, sportoviště nebo zdravotnická a sociální zařízení. Chybí podle nich také dostatek parků a zeleně.
„Já si myslím, že brownfieldy nejsou zanedbaná území, která je potřeba co nejdříve zastavět, ale že to je naprosto jedinečná příležitost, která se nebude opakovat,“ uvedla na jednání Anna Vinklárková z organizace Arnika, která petici zastupuje. Petici podpořil také senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. „Myslím, že je ještě čas pro rozumný kompromis,“ řekl.
Magistrát by se podle Vinklárkové měl zaměřit na to, aby čtvrť zahrnovala veškerou potřebnou infrastrukturu a ještě městu přinesla něco nového. Dodala, že petici proti schválení změny územního plánu zatím fyzicky podepsalo 1600 lidí a on-line asi 2000. Zástupci petentů kritizovali také Institut plánování a rozvoje (IPR), který má přípravu změny na starosti a který podle nich nekomunikuje s místními obyvateli
Kritikům se nelíbil ani příspěvek, který by mělo město na budování infrastruktury dostat od developerských firem. Je podle nich příliš nízký v poměru k ziskům společností a měl by zahrnovat také byty pro dostupné městské bydlení za nákladovou cenu. „V případě nákladového nádraží bude vybrána asi miliarda a půl, a přitom developeři si na maržích vydělají desítky miliard korun. Myslím, že město by mělo požadovat víc,“ řekla Vinklárková.
Petenti nesouhlasili ani s podobou nové Jarovské ulice, která má novou čtvrť napojit na budoucí úsek Městského okruhu. Její aktuální návrh podle protestujících přinese další zatížení obytné zástavby a město by ji mělo navrhnout s nižší kapacitou, případně i jinou trasou.
Náměstek primátora Hlaváček odmítl, že by byl návrh nekvalitní. „Výsledek není špatný a hrozně mě mrzí to odsouzení,“ řekl. K počtu obyvatel v nové čtvrti řekl, že nevybočuje z pražského standardu. „Oblíbené čtvrti v Praze, jako jsou Dejvice, Vinohrady a koneckonců i Žižkov, mají zhruba stejnou hustotu, což je asi 250 obyvatel na hektar,“ uvedl. Dodal, že Jarovská byla původně navržena jako čtyřproudá a již byla zredukována na dvouproudou.
Zástupci petentů před projednáním před budovou magistrátu uspořádali protest, na který dorazilo asi třicet lidí.
