Článek
Stejně tak musí sochaři ještě dokončit čtvrtého anděla, jehož místo zatím zůstane prázdné. Kompletně bude sloup dokončený v srpnu a na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna jej požehná pražský arcibiskup. ČTK to dnes řekl místopředseda Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu Stanislav Běhal. Původní sloup byl stržen 3. listopadu 1918. Nynější napodobenina byla na náměstí vztyčena 4. června 2020.
„Chtěli jsme využít toho, že je dnes odstraňován vánoční strom a na náměstí je potřebná technika s povolením k vjezdu a podobně. Dnes se ještě nejedná o finální instalaci, neboť andělům chybí jednotlivé atributy a ještě je třeba dodělat čtvrtou sochu. Vše bude dokončeno do srpna,“ řekl Běhal.
Dnes osazované tři sochy andělů jsou dílem tří různých autorů, kteří je dělali podle dochované podoby. Atributy andělů včetně křídel umělci ještě dodělávají a přibudou na sochy současně se čtvrtým andělem, kdy se jejich definitivní umístění ještě doladí.
Prázdné místo zatím zůstane na spodní části sloupu při pohledu od kostela Matky Boží před Týnem vlevo vzadu směrem k Železné ulici. Důvodem je, že socha ještě není hotová. Její původní podoba je totiž jako jediná zcela neznámá. Při svržení sloupu se jednalo o repliku, jejíž zbytky se navíc ztratily.
Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu.
O návrat pomníku usilovali od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu. V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 17 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.
