Článek
Připomene jí také umělcovy 80. narozeniny, které připadají na neděli. Výstavě muzeum věnuje všechna tři patra hlavní budovy, lidé se na ni budou moci přijít podívat od 12. března do 29. května.
K vidění bude stovka Sopkových obrazů a několik desítek jeho kreseb a akvarelů z let 1969 až 2021. Pro Sopkovu tvorbu jsou charakteristické výrazné barvy, zájem o lidskou figuru a osobitý smysl pro humor. Víc než čtvrtstoletí Sopko vedl malířský ateliér na pražské akademii a po dvě funkční období zastával funkci rektora školy.
Sopkova poslední velká výstava v Praze se konala před 15 lety v Galerii Rudolfinum. „Mnoho obrazů ze 70. a 80. let tak na Kampě bude vystaveno poprvé po víc než čtvrtstoletí a pro mladší diváky tak dost možná Sopko bude velkým objevem,“ uvedl šéfkurátor Muzea Kampa Jan Skřivánek.
Sopko patří ke generaci umělců, kteří na výtvarnou scénu vstoupili v době počínající normalizace. Kulturní uvolnění 60. let zažil jako student a bezprostředně po srpnové okupaci ještě strávil několik měsíců na stipendijních pobytech na Kypru a ve Francii. První samostatnou výstavu měl v pražské Nové síni v létě 1970. Pak ale přišly zákazy, odchod z místa asistenta na akademii a nemožnost vystavovat.
Zatímco umělci o generaci starší našli uplatnění hlavně na poli užité grafiky, pro Sopka a jeho vrstevníky se prostředkem obživy stalo restaurování památek. I když se vlastní tvorbě mohl věnovat prakticky jen o víkendech, o jeho obrazy byl dál zájem, jak mezi sběrateli, tak i odbornou veřejností, o čemž svědčí zastoupení jeho děl ve sbírkách Národní galerie i regionálních galerií. Více příležitostí vystavovat ale dostal až v druhé polovině 80. let.
Na pražské AVU Sopko působil od roku 1990, kdy se stal se vedoucím jednoho ze dvou ateliérů malby. V jeho čele pak stál až do roku 2016. V letech 2003 až 2010 současně zastával post rektora školy.
Výstavu Muzeum Kampa pořádá ve spolupráci s Galerií Gema, která Sopka dlouhodobě zastupuje, a spolukurátorkou výstavy je ředitelka galerie Linda K. Sedláková. „Na výstavu si půjčujeme obrazy ze tří desítek soukromých i institucionálních sbírek, a přesto jsme mnoho mimořádných obrazů museli vynechat. Naší snahou je představit Sopkovu tvorbu v reprezentativní výběru, ale zároveň dopřát jednotlivým obrazům prostor, který potřebují,“ uvedla Sedláková.
