Článek
Jméno získala po předsedovi první československé vlády Karlu Kramářovi, který si ji nechal na staré baště postavit na začátku minulého století. Návštěvníci uvidí interiéry budovy i zahradu s unikátním výhledem na údolí Vltavy. První komentovaná prohlídka začne v 09:00, poslední v 16:00. Ve 14:00 se uskuteční speciální prohlídka v českém znakovém jazyce, informoval Úřad vlády ČR.
Prohlédnout si Kramářovu vilu mohou zájemci také u příležitosti nadcházejících dvou červencových státních svátků, tedy oslav Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Dne upálení mistra Jana Husa, který připadá na 6. července.
Kramářova vila je z architektonického hlediska obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky. Přesto je považovaná za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury. Kramářova ruská manželka Naděžda vtiskla interiérům znaky východní aristokracie a orientální architektury. Za první republiky se vile nedaleko Pražského hradu říkalo vzdorohrad - kvůli napjatým vztahům Kramáře a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Návštěvníci se při Dnech otevřených dveří dozvědí o interiéru a uměleckých předmětech umístěných ve vile nebo o historii i současném využití budovy. Uvidí například jídelnu zdobenou byzantskými motivy, pracovnu Karla Kramáře či kulečníkový sál. Výklad průvodce končí v zahradě Kramářovy vily, odkud je působivý pohled na Vltavu a pražské panorama.
Tradičně o víkendu a mimořádně i u při příležitosti obou červencových státních svátků bude pro veřejnost otevřena také vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Druhý československý prezident Edvard Beneš strávil ve vile u Tábora poslední chvíle svého života, v roce 1948 zde zemřel. Jezdil do ní hlavně odpočívat, ale přijímal tam i významné návštěvy. Dům s pozemky odkázala Hana Benešová v roce 1973 táborskému muzeu, aby sloužil jako památník jejího manžela. Za socialismu byla budova přestavěna na vládní rekreační sídlo. Od roku 2000 je dům kulturní památkou, který spravuje Úřad vlády.
