Článek
Jeho nominace je nejpokročilejší ze všech návrhů, které Česko pro další případné zápisy připravuje. Kdy by ale mohl být Žatec zapsán, není známo, protože termín zasedání Výboru světového dědictví zatím není určen, řekla ČTK Iva Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Před rokem na seznamu českých památek zapsaných v UNESCO přibyla tři lázeňská města z Karlovarského kraje.
Byla zapsána spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy. Společným znakem všech zapsaných měst je tradice lázeňství a využívání přírodních pramenů minerálních vod, díky nímž zažívala největší rozmach od počátku 18. století do 30. let 20. století. Lázně se staly patnáctou českou památkou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO. Na stejném loňském zasedání Výboru světového dědictví byly ještě jako první tuzemská přírodní lokalita zapsány Jizerskohorské bučiny. Česko má také několik zápisů mezi světovým nehmotným dědictvím.
„Nominace Žatce má za sebou evaluační proces a měla by být projednána na nejbližším zasedání Výboru pro světové dědictví, který by měl rozhodnout o jejím zápise na Seznam světového dědictví,“ uvedlo ministerstvo. Zasedání Výboru světového dědictví se podle něj mělo konat v Rusku. Kvůli válce na Ukrajině ale bylo odloženo a zatím nebyl určen náhradní termín ani místo konání zasedání. „Tedy na výsledek zápisu Žatce a krajiny žateckého chmele čekáme,“ uvedlo ministerstvo.
Žatec usiluje o zápis na seznam UNESCO od roku 2014. O tři roky později doporučil městu Výbor pro světové dědictví rozšířit nominační dokumentaci o chmelařskou krajinu nebo o činnost Chmelařského institutu. Upravenou nominaci dokončila pracovní skupina v roce 2020.
České instituce shromažďují uchazeče o zápis na Seznam světového dědictví, tedy památky a unikátní krajinné a historické celky, na takzvaném indikačním seznamu. Kromě Žatce je na něm aktuálně Betlém v Novém lese u Kuksu, horský hotel a vysílač na Ještědu, hrad Karlštejn, industriální soubory v Ostravě, Lázně Luhačovice, památky Velké Moravy, pevnost Terezín, renesanční domy ve Slavonicích, rozšíření zápisu Prahy o další významné stavby, jako je třeba Müllerova vila nebo Plečnikův kostel na Vinohradech, ruční papírna ve Velkých Losinách, skalní města v Českém ráji, třeboňské rybníkářství a čistírna odpadních vod v Praze Bubenči.
Podle ministerstva kultury se ale v příštím roce nepředpokládá předložení dalšího nominačního projektu. Žádná další nominace z českého indikativního seznamu není v tuto chvíli v pokročilejší fázi rozpracovanosti, uvedla Awwadová.
