Článek
V Císařské konírně vystaví od pátku šest desítek obrazů z původních 128, které visely v Obrazárně a mezi nimiž jsou díla malířů jako jsou Tizian, Rubens, Tintoretto, Veronese nebo Cranach. Výstava se zatím plánuje na tři měsíce, dnes do ní technici instalovali dva oltářní triptychy z přelomu 15. a 16. století.
Obrazárna, která patřila k návštěvnickým lákadlům Hradu, je zavřená od roku 2019, kdy se v ní rozbila klimatizační jednotka. Prostor patřil k těm, kde bylo nejstálejší klima nutné pro staletí stará díla, která potřebují stabilní vlhkost a teplotu. Hrad připravil projekt na rekonstrukci Obrazárny, s příchodem covidu-19 ale přišly ztráty na příjmech z cestovního ruchu, které přípravy zbrzdily. Obrazy jsou umístěny v klimatizovaném depozitáři.
Císařská konírna má jako jediný podobný prostor na Hradě stejné klimatické podmínky jako Obrazárna, je však menší. Obrazárna Pražského hradu je jedna z nejstarších kontinuálně existujících tuzemských uměleckých sbírek, v novodobé podobě byla otevřena v roce 1965. Kolekce evropského malířství zahrnuje díla starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka.
Jsou mezi nimi i dva oltáře nizozemských malířů Joose van Cleve (asi 1485 až 1540/1541) a Geertgena tot Sint Jans (1460 až asi 1495), které podle autorky výstavy Elišky Fučíkové mohou mít původ ve sbírce Rudolfa II. Oba triptychy s námětem klanění tří mágů se na Pražský hrad vracejí po 220 letech. V roce 1797 byly zapůjčeny Společnosti vlasteneckých přátel umění, na jejíchž sbírkách později vznikla Národní galerie.
Obraz Joose van Cleve vyobrazuje kromě samotného klanění tří mágů sv. Jeronýma s donátorem a třemi syny a sv. Lucii s donátorkou a třemi dcerami. Klanění tří mágů či králů patřilo k oblíbeným tématům antverpského malířství 20. a 30. let 16. století, což platí i o dílně Joose van Cleve. Malířský styl datuje pražský triptych do doby kolem roku 1520. Potvrdil to i dendrochronologický průzkum dobové desky, strom byl poražen mezi lety 1518 až 1524, uvedla dnes Fučíková. To, že obraz vznikal v dílně a zřejmě existuje několik jeho variant, podle ní doložil průzkum, který odhalil pod malbou písemné údaje o barvách, předepsaných pro výsledné provedení.
Také druhý obraz ukazuje vedle dvou světců donátora a jeho ženu. O životě Geertgena tot Sint Jans, vlastním jménem Geertgen van Haarlem, je známo málo. Na pražském Klanění je dostatek místa věnován krajině a pohledu na betlémskou náves, oživenou početnou stafáží poutníků. Boční křídla oltáře jsou menší než střední část, pochybnosti historiků o tom, zda k sobě patří, podle Fučíkové také vyloučil dendrochronologický průzkum: všechny tři jeho části pocházejí z kmene jednoho stromu. Vyrostl v Pobaltí a byl poražen mezi lety 1480 až 1486. Oltář patří k malířovým pozdním dílům, byl namalován na začátku 90. let 15. století.
