Článek
Město naposledy udělilo čestné občanství loni v listopadu disidentce a jedné z prvních signatářek Charty 77 Daně Němcové. Udělení čestného občanství ještě musí schválit pražští zastupitelé.
„V roce 1968 vysílala bez přestávky 52 hodin v rozhlase, dokud ji Rusové nevynesli ze studia i se židlí. A posledních skoro třicet let je také hlasem pražských tramvají a autobusů,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 bylo vysílání Československého rozhlasu v Praze brzy přerušeno. V tu chvíli sehrály důležitou roli regionální redakce včetně hradecké, kde Hazdrová působila. V Rudém právu byla následně s dalšími účastníky vysílání označena za příslušnici podvratného komanda Zelené barety s centrálou v Mnichově. Po kádrových prověrkách musela z rozhlasu na jaře roku 1970 odejít. Po revoluci v roce 1989 se do rozhlasu vrátila.
Její hlas je navíc slyšet při hlášeních zastávek a dalších informací v pražských tramvajích a autobusech, a to již více než 20 let. „Nahrávky se musí stále doplňovat. Hlášení vznikají postupně podle potřeby. Slouží všem cestujícím včetně nevidomých. Mají informovat, ale i uklidňovat, aby cestující provázel nějaký příjemný, uklidňující hlas. To paní Hazdrová zvládá bravurně,“ dodal Scheinherr.
Praha oceňuje své významné obyvatele několika způsoby. Nejvyšším osobním vyznamenáním udíleným hlavním městem je čestné občanství. Od roku 1990 ho metropole udělila mimo jiné Jaroslavu Foglarovi, Zdeňku Svěrákovi, Jiřímu Bělohlávkovi, Jiřímu Suchému, Daně Zátopkové nebo Miloši Formanovi.
