Článek
Autor uvádí, že i když snímky vznikly v době válečného konfliktu, není jeho barevný soubor fotožurnalistickým dokumentováním válečné zóny, ale chce ukázat tuto destinaci jako místo, kde obyvatelé prožívají svoje každodenní životní radosti i strasti. Pro návštěvníky bude výstava otevřená od pátku do 24. dubna.
Velkoformátové fotografie vznikly v roce 2011. „Každý den jsem měl upřímnou radost z fotografií, které se mi podařily, umocněné smutkem z toho, co jsem viděl. Kábul byl tehdy uprostřed války, lidé měli ale jiné starosti, ty nejzákladnější. Chtěli se najíst, napít, chtěli si zatopit. A to bylo a je moje poselství fotek z Kábulu: I tady žijí lidé,“ uvedl Turek.
Do Afghánistánu, kde trval válečný konflikt dvě desítky let, nejel primárně fotit válku. Proto jsou podle kurátorky Karoliny Kovářové jeho fotografie tím opravdovým dokumentem života těch, kteří si válku nevybrali, a přesto v ní musejí žít. Fotografie lidí jsou tak plné strachu, života v jeho surovosti a obyčejnosti a možná i výčitek v očích všech, kdo se ten den v Kábulu probudili ještě živí. Výstava ukazuje fotografie dětí, které zestárly příliš rychle, žen, jejichž tváře nejsou nikdy vidět, mužů, kteří nemají na radost čas, i vojáků.
Fotograf ukazuje Afghánistán jako domov, kde místní obyvatelé prožívají svoje každodenní radosti i starosti a kde si na ulicích hrají děti. Ukazuje tu druhou, možná odvrácenou či méně známou stránku Afghánistánu a upozorňuje na to, že jakákoliv válečná zóna, jakékoliv místo střetů či napětí zůstává i domovem místních obyvatel.
Turek se narodil v roce 1965, volné tvorbě se věnuje posledních 30 let. Kromě portrétní, reportážní a komerční fotografie se vrací k původním základům černobílé fotografie a objevuje různé zapomenuté techniky. Věnuje se také módní fotografii, je autorem snímků pro reklamní kampaně.
Válku v Afghánistánu v říjnu 2001 zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Tálibán odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001. Později však hnutí nabývalo znovu na síle a po loňském stažení sil USA a NATO ze země zahájil Tálibán ofenzívu a za tři a půl měsíce ovládl prakticky celou zemi.
