Článek
Tvůrci dvousvazkovou publikaci dnes představili novinářům. Ode dneška do konce března bude v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze doprovodná výstava.
Také CAMP sídlí na Vyšehradské ulice v jedné ze staveb architekta Karla Pragera, jemuž se publikace také věnuje. V centru se odehraje doprovodný program, který zahrnuje hlavně tři diskusní večery a audiovizuální kompozici, jejímž ústředním motivem je život a tvorba Pragera. Večery se budou mimo jiné věnovat stavbám, které právě procházejí změnou nebo které brzy změna čeká.
„Kniha je perfektně načasovaná, protože první díl začíná fotografiemi ze stavby a posléze odstřelu Stalinova pomníku. Druhý díl začíná sekvencí fotografií ze srpna 1968…Najednou se ocitáme tam, kde cítíme tlak totalitní mocnosti a bohužel zjistíme, že se toho moc nezměnilo,“ řekl dnes při představení knihy její editor Vladimir 518 v narážce na aktuální ruskou agresi a vliv někdejšího Sovětského svazu na českou společnost.
S knihou vzniká i její filmová podoba v koprodukci České televize. Publikaci Architektura 58-89 vydává nakladatelství Bigg Boss, za nímž stojí především muzikant a milovník architektury 70. a 80. let Vladimir 518. Vznikala téměř deset let, na 30 odborníků v ní představuje přes 40 architektů či skupin, kteří ve vymezeném období razantně zasáhli do dějin tuzemské architektury.
„Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií nic společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Dlouhodobě se bohužel nedaří najít zdravý vztah k této dnes již historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ uvedl dnes Vladimir 518.
Doprovod knihy tvoří historické výkresy, návrhy a plány a dobové, mnohdy dosud nepublikované fotografie. Oba rozsáhlé knižní svazky čtenářům poskytnou také orientaci v dobovém kontextu, od politického systému přes základní architektonické styly, technologie nebo aplikovaná umělecká díla až po pozice žen v architektuře či nadčasové otázky památkové ochrany.
Místo v knize mají například stavby manželů Věry a Vladimíra Machoninových, tedy třeba obchodní dům Kotva, Československé zastupitelství v Berlíně či Hotel Thermal v Karlových Varech, nebo libereckého ateliéru SIAL, který postavil vysílač a hotel Ještěd, obchodní středisko Ještěd v Liberci či pražský obchodní dům Máj.
