Článek
Inscenace měla on-line premiéru loni během pandemie, dnes večer ji tvůrci poprvé uvedou na scéně pražského divadla Ponec.
Diváci uvidí jejich představu toho, co se stane, když se propojí vášeň k barokní estetice s vesmírnou inspirací. Choreografka Andrea Miltnerová se na scéně zároveň stává robotickou tanečnicí společně s Janou Látalovou, duální pohyby tanečnic naznačují dráhy a elipsy vesmírných těles a putující cembalo neustále přetváří prostorovou scénografii.
Miltnerová je britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije a pracuje v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický a moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z historického výzkumu a z analýzy pohybu.
Její taneční sólová představení Tanec magnetické balerínky a Tranzmutace byla úspěšně uvedena a uznávána na festivalech a scénách napříč Evropou. Jako režisérka a choreografka spolupracuje s hudebními ansámbly Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum a Aalto Theatrum v Essenu. Jako tanečnice také pravidelně spolupracovala se zesnulou choreografkou Françoise Denieauovou, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Paříže a Versailles, v Lucembursku, Švýcarsku, Londýně, Moskvě a New Yorku.
Monika Knoblochová je cembalistkou a hráčkou na historické klávesové nástroje. Specializuje se jak na barokní skladby, tak i na autory z 20. století a současníky. Některé skladby byly přímo napsané pro ni. Jejímu širokému záběru také odpovídají skladby uvedené při představení, například Continuum Gyorga Ligetiho, Melopa Kryštofa Mařatky nebo skladba Con Salsa Roberta Sierry.
Je laureátkou mezinárodní hudební soutěže Pražského jara obor cembalo, získala Cenu Nadace Bohuslava Martinů, Cenu Společnosti Bohuslava Martinů a také Davidoff Prix České republiky pro nejtalentovanějšího mladého umělce do 28 let v oblasti vážné hudby.
