Článek
Dějiny Dobešky, kde sídlí i Divadlo Sklep, zná velmi dobře, a proto napsal i úvod k právě vycházející knize o ní. „Bydlím tady celý život, od pěti dnů svého života,“ řekl Vávra, který 9. března oslaví 65. narozeniny.
„Nikdy jsem se nepřestěhoval, bydlím stále ve stejném domě,“ řekl neúnavný propagátor české architektury, který pro mnohé její příznivce objevil množství málo známých i zapomenutých tvůrců. Dům, ve kterém Vávrovi bydlí, pořídil Davidův pradědeček. „Ten to zaplatil a navrhl to jeho syn pro svojí sestru, mojí babičku,“ uvedl.
O vznik Dobešky se zasloužil stavitel Václav Šindelář. „Možná tam jako můj pradědeček jezdil na dovolenou. Pradědeček bydlel u Mánesa, v Myslíkově ulici měl byt a prodejnu, tehdy největší elektrotechnický obchod v Čechách. A na dovolenou jezdil do Bráníka parníkem,“ popisuje Vávra rodinnou historii.
Staviteli Šindelářovi se na Dobešce zalíbilo, rozparceloval území a udělal pro ně regulační plán. „Byl osvícený a zavedl pravidlo, že každý nový dům musí projektovat jen ten, kdo na to má oprávnění, tedy architekt či stavitel. Proto původní domy vytvořily silnou strukturu a žádná nová stavba, jakkoli může být sporná, už ji nemůže narušit,“ míní.
Jemu samotnému se architektura Šindelářových domů zdála nemoderní, příliš romantická, ale s přibývajícím věkem a tím, jak původní domy dokážou stárnout a málokdo si je při přestavbě troufne zásadním způsobem měnit, ocenil Šindelářův vklad a sílu architektury původních staveb. I na Dobešce se ale najde ten, kdo starý dům zbourá a postaví nový. Strukturu čtvrti to ale podle Vávry díky zmíněnému nikterak nenaruší.
David Vávra oslavil loni se svými kamarády 50 let Divadla Sklep, které vzniklo z improvizovaných výstupů a večírků čtrnáctiletých spolužáků počátkem 70. let. V tehdejším kulturním domě Dobeška začali hrát v roce 1980 a později se z něj stala jejich domovská scéna. Při loňských oslavách měl Vávra na Dobešce přednášku o Šindelářovi a dohodl se s autory knihy Šindelářova Dobeška, že k ní napíše úvod. Knihu Šindelářova Dobeška napsali Pavel Procházka a Karolína Neuvirtová, pravnučka stavitele Václava Šindeláře.
Setkala se při práci na knize s mnoha pamětníky a pokusila se zachytit vznik a vývoj jedné pražské čtvrti, osud jednotlivých rodin i domů i jejího zakladatele. Stavební spolek pro výstavbu na Dobešce vznikl v roce 1914 a domy se stavěly převážně do roku 1938, další přibyly po válce. Šindelář se angažoval i při opravách hradeb na Vyšehradě, na stavbě plaveckého stadionu pod Barrandovem, byl hlavním stavitelem dnešního Ústavu pro péči o matku a dítě a postavil v letech 1924 a 1925 pro tamní ochotníky Branické divadlo.
