Hlavní obsah

Výstava v Plzni ukáže nálezy odložených předmětů z českých synagog

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Nová výstava v Západočeském muzeu v Plzni s názvem Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog představí málo známý židovský zvyk odkládání předmětů, které již neplní svou roli v náboženském životě.

Článek

Jde zejména o opotřebované svitky Tóry, modlitební knihy, archivní materiál a vybavení, které skončily hlavně na půdách synagog, ale i soukromých domů, převážně ze západu Čech. Expozice představí výběr z 1650 sbírkových předmětů, které nalezli pracovníci Židovského muzea v Praze od 90. let minulého století, kdy řada staveb podstupovala rekonstrukci, řekla ČTK kurátorka Lenka Uličná z muzea.

„Byla to vlastně záchranná akce. Pokud si někdo uvědomil, že má na půdě něco, co by neměl jen tak odvézt na smetiště, tak zavolal do Židovského muzea a my jsme ty předměty zachraňovali,“ uvedla. Největší boom byl v 90. letech, ale od té doby se stále ještě něco objevuje. „Co dva roky, tak někde vyplave nějaká geniza,“ uvedla. Projekt byl nově podpořen Norskými fondy. Finančně není náročné předměty vyzvednout, ale konzervovat je, aby byly zachovány stopy užívání, což je někdy paradoxně těžší.

Geniza označuje jak vlastní zvyk, tak prostory, kde se vyřazené předměty ukládají a postupně rozpadají. Směřovaly tam hlavně texty obsahující Boží jméno, které je posvátné a jež člověk nesmí zničit. Jde o předměty, které už neměl nikdo spatřit, měly se samovolně rozpadnout, případně mohly být časem pohřbeny na židovském hřbitově, což provedli i muzejníci s nálezy ve velmi špatném stavu.

Zajímavé jsou nálezy z bývalých menších synagog na Plzeňsku - v Kasejovicích a také v Pňovanech, které se díky zbytkům dosud neznámé genizy loni zařadily na mapu židovských komunit. Vedle textů ukáže výstava také synagogální textilie jako pláštíky a sáčky na Tóru, pláště a řemínky, zbytky svícnů, svíček, ale také nádobí a běžnou obuv. Povijan, tedy plena, byla používaná při obřízkách chlapců. Po obřadu se z ní udělal dlouhý pás. „A je nejcennější textilií, protože se dotýká bezprostředně svitku Tóry. Když se ze svitku nečte, tak je povijanem omotán. Povijany se často trhaly a nebylo už je možné používat. A tak museli přijít do genizy, protože se dotýkaly toho nejposvátnějšího, co v judaismu je,“ řekla Uličná. Velkou zvláštností, na niž muzejníci zatím jinde nenarazili, je křehká synagogální opona s povijany z Březnice.

„V západních Čech je roztroušeno hodně židovských komunit v malých obcích, ukazujeme ale i předměty ze středních Čech. Provázíme židovským rokem s jeho všedními dny i svátky a představíme i židovskou školu,“ řekla Uličná. Nálezy z geniz jsou na on-line sbírkovém katalogu a na novém webu. Výstava, která připravila i program pro žáky a studenty, začne ve středu a potrvá do 25. června.

Doporučované