Článek
Pohlaví nejnovějšího přírůstku zatím chovatelé neznají, při kontrole se totiž mládě stočilo do dokonalé obrněné koule, řekla ČTK kurátorka primátů a šelem plzeňské zoo Lenka Václavová,
Malý pásovec přišel na svět pravděpodobně v prvních prosincových dnech. „Samice mládě pečlivě schovává a v prvních týdnech zůstává skryto v dutinách vyplněných substrátem. I když je samička bezproblémová a kontaktní, je zároveň velmi citlivá na vyrušování v době odchovu, je tak velmi těžké mládě najít a určit přesnou dobu porodu je téměř nemožné,“ uvedla Václavová.
V prosinci měli ošetřovatelé štěstí. Samice totiž využila dutinu, do které bylo možné nahlédnout, takže ošetřovatelé narození mláděte zaznamenali. „O pár dnů později jsme v příhodném okamžiku mládě zkontrolovali. Malý pásovec byl zdravý a vážil 400 gramů. Pohlaví jsme určit nedokázali - mláďata a stejně tak dospělí pásovci kulovití se dokáží stočit do dokonalé koule, která nejde rozevřít bez použití síly, ale k tomuto kroku nehodláme nikdy přistupovat,“ uvedla kurátorka. Podle ní stačí pár týdnů opatrné manipulace a pásovci si uvyknou na kontakt, jejich obranný mechanismus nebude tak křečovitý a určení pohlaví bude možné.
Plzeňská zoo chová pásovce kulovité od roku 2010 a pásovce štětinaté od roku 2002, v 60. letech měla i pásovce devítipásé, doplnil mluvčí zoo Martin Vobruba. Návštěvníci se s nimi setkají v Tropickém pavilonu Z, kde pásovci včetně nového mláděte obývají společnou expozici s tamaríny žlutorukými. Další pásovci jsou k vidění v amazonském pavilonu, kde žijí i jiní zástupci savců jihoamerického deštěného pralesa - drápkaté opice, chvostani, mirikiny, kuandu, kynkažu nebo paky nížinné.
Pásovci jsou jediní savci na světě, kteří mají vrchní část těla krytou pevnými kostěnými pláty, které jim slouží jako ochrana před nebezpečím. Pásovec kulovitý se umí stočit do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt uvnitř. Na předních nohou má mohutné drápy, které mu slouží například k rozhrabávání termitišť.
