Článek
V hektarovém výběhu, který zoo otevřela před 23 lety, budou letos večerníčkoví medvědi Honzík a Eliška, jimž bude příští rok 20 let, a o deset let starší Miky. Příští rok tu budou trojnásobné kulatiny, řekl dnes ČTK ošetřovatel Karel Kuneš.
„Letos se probudili o chvilku dřív, protože se oteplilo. Návštěvníci už je mohli vidět pět dnů, ale zatím chodili ven na půlhodinky na hodinku. Zkontrolovali jsme drápy, zuby, oči a zdravotní stav, nic není zhoršeného. Jsou ve velmi dobré kondici,“ uvedl.
Medvědi, kteří patří u návštěvníků k nejoblíbenějším zvířatům zahrady, se na zimní spánek na podzim svědomitě připravují a nabírají váhu. Tráví ho na suché podestýlce, takzvané dřevitce. „Tři měsíce spí, jednou za tři čtyři dny se jen napijí, jinak je vůbec nekrmíme. Vstávají pravidelně na MDŽ, každoročně v pásmu plus minus týden,“ uvedl Kuneš. Medvědi si podle něj sami řeknou, jak dlouho chtějí být venku, dnes už by mohli vydržet ve výběhu až čtyři hodiny, protože odpoledne bude plus osm stupňů.
„Teď se krmí pouze rostlinami, které najdou ve volné přírodě, což je vlastně seno, větve - kočičky, jehnědy, různé granule s vojtěškou a pivovarskými kvasnicemi a kukuřicí. Ovoce jim dáváme sušené - jablka, hrušky i švestky. Ale méně cukru, protože až do května de facto hubnou a mají tukové zásoby ze zimy,“ uvedl ošetřovatel. Maso zatím dostávají v malých dávkách, třeba kus žebra, které jim slouží i na hraní.
„Na zimu naberou až 50 procent své hmotnosti, a potom musí zhubnout,“ řekl Kuneš. Nejtěžší je teď Honzík, který má kolem 380 kilogramů. Medvědi už od října poznají, že se krátí den a ochlazuje se. Drží se spíše v doupěti a vynechávají oblíbené sladkosti. Nejvíce potravy přijímají koncem září. V Plzni pravidelně hibernují už od druhé zimy, většinou tři měsíce. Délka zimního spánku záleží hlavně na počasí na přelomu února a března a nejdřív se budí mladší zvířata. Boucháním do stěn a kovových dveří ubikace se domáhají procházky a probudí i starší huňáče.
Letos to je 23 let, co zahrada otevřela hektarový lesní výběh s osmi medvědími doupaty zahloubenými do země. Podle zoo je jedním z nejlepších v ČR, jde téměř o přirozený biotop. Výhodou jsou duby, protože medvědi požírají na zimu olejnatá semena, třeba oříšky, bukvice i žaludy.
Při otevření výběhu tam bylo sedm medvědů, zoo ale teď rozšíření počtu neplánuje. V minulosti bylo průměrné dožití medvědů v zoo 25 až 30 let, dožívají se vyššího věku než ve volné přírodě. Zoo loni na konci předloňského podzimu přišla o nejstaršího medvěda v ČR, téměř čtyřicetiletého Pištu. Ve světě žije sedm druhů medvědů plus panda velká. V Plzni je medvěd hnědý - brtník, karpatský typ.
