Článek
Za vznikem inscenace stojí lékařka Milana Pokorná, které osud hlavní hrdinky Eriky skutečně profesně zkřížil cestu. Po letech se rozhodla o silný lidský příběh podělit a oslovila hudebníky Jana Rejenta a Pavla Lochmana, choreografa a sólistu plzeňského baletu Richarda Ševčíka a scénografa a kostýmního výtvarníka Marka Cpina.
Světová premiéra se uskutečnila 4. ledna na Nové scéně Národního divadla v Praze, nyní se poprvé představí v Plzni 5. března v Novém divadle.
Balet vypráví příběh Eriky a Sebastiana, kteří se potkají v době svých studií medicíny. Jejich životní cesty se však následně rozdělí. Naposledy potkává Sebastian svou milovanou Eriku jako člen transplantačního týmu.
"Na Srdci jsme pracovali téměř dva roky, upravovali jsme libreto, vznikala hudba. Z lékařského hlediska jsem vše konzultoval s autorkou příběhu Milanou Pokornou a s profesorem Janem Pirkem z IKEM a docentkou Evou Pokornou. Je to silný příběh o zázraku transplantace, o nesmírně smutné události, která ale někomu jinému přináší naději,“ uvedl Ševčík.
Ševčík působí v plzeňském Tylově divadle několik let jako sólista a na svém kontě má kromě choreografií oper či muzikálů i několik celovečerních baletů. V inscenaci vystupuje v alternaci s Justinem Rimkem v roli Sebastiana, Eriku tančí Kristýna Miškolciová, Abigail Jayne Bakerová a Sara Aurora Antikainenová. V dalších rolích se objeví Karel Audy, Mischa Alexander Hall, Gaëtan Pires, Mami Hagihara, Andronika Tarkošová, Afroditi Vasilakopoulou, Zuzana Hradilová a další.
Zpracování příběhu baletem podle vedoucího baletního souboru plzeňského divadla Jiřího Pokorného umožňuje emotivnější podání. "Jde to ztvárnit s daleko větší emocionalitou a hloubkou než jedno vyřčené slovo. Pohyb může ztvárnit víc emocionálních poloh," řekl Pokorný.
"Transplantace srdce je jedním z neuvěřitelných zákroků moderní medicíny. Tíha osudu a chvíle, kdy se člověk stane dárcem srdce, jsou tak emotivní, že se slovy nedají popsat. Snad hudba a tanec vyjádří radost, ale i smutek a bolest, které provázejí toto vítězství lékařské vědy," uvedla autora projektu, lékařka Pokorná. Dílo je podle ní věnováno lidem celého světa, kteří své srdce darovali, když již sami nemohli žít dál.
Letos uplyne sto let od narození jihoafrického kardiochirurga Christiaana Neethlinga Barnarda, který jako první v roce 1967 provedl úspěšnou transplantaci srdce. "Navzdory tomu, že od tohoto neuvěřitelného zákroku uplynulo více než 50 let, stále zůstává transplantační medicína opředena mnoha mýty i spoustou otázek,“ dodala Pokorná.
