Článek
„Vystěhována byla menší čtvrť Roudná poblíž centra, jinde se evakuovalo jen několik domů. Následky povodní nebyly ve městě vidět dlouho a nebyly dramatické,“ řekl tehdejší primátor Jiří Šneberger (ODS).
„V Praze byla povodeň horší. Plzeň měla velkou výhodu, kterou jsme ocenili až při záplavách, že se tam nikdy nepovolilo stavět v zátopovém pásmu. Hlavně třeba ve Skvrňanech, v nivě údolí Mže, kde je zoo,“ řekl.
Povodeň tehdy zaplavila 11 procent území města, více než 1500 hektarů. Škody přesáhly 520 milionů Kč. Úslavou protékala více než tisíciletá voda, Úhlavou tisíciletá a Radbuzou až pětisetletá. Když 6. srpna začalo pršet, nikdo nečekal, že se blíží katastrofa. Po první vlně, která napáchala škody v okrajových částech Letná, Koterov a Božkov, začalo 11. srpna v kraji vydatně pršet a přestalo až 13. srpna. „Promočená půda už další vodu nebrala a všechno teklo do řek,“ řekl Šneberger. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se oddálil příchod vlny z Mže do Plzně při nejvyšších průtocích ostatních řek. Mezi 8. až 13. srpnem byl pod vodou střed města.
V Roudné byla zatopena většina domů do výše dvou metrů. Musela se vystěhovat celá, někteří z více než tisícovky obyvatel to ale odmítli. Lidé strávili několik nocí hlavně v tělocvičnách škol na Lochotíně. Když voda opadla, tak se hned po kontrolách statikem vrátili domů a začali uklízet, „Považoval jsem za zázrak, že už tam potom nic nespadlo. Některé domy, které byly označeny jako nebezpečné, se ale musely zbourat,“ řekl Šneberger. V Roudné to „odneslo“ deset domů. „Byli lidé, kteří nadávali, že jsme je nevarovali dřív. Ale my jsme se tam strašně báli paniky, protože kdybychom jim to řekli třeba osm hodin předem, tak by všichni začali stěhovat nábytek a auta, a čtvrť by se totálně zablokovala. Řekli jsme to tak, aby obyvatelé mohli v klidu odejít s taškou nejnutnějších věcí, nedalo se nic dělat,“ uvedl.
Město hned po opadnutí vody zahájilo protipovodňové investice. Hlavní byly hotové do roka, všechny za šest let. Díky nim problémy s povodněmi dosud nebyly. „Kompletně se opravil most U Jána, který držely jen tramvajové koleje, jinak by spadl,“ řekl Šneberger. Opatření na Roudné vyšla na 110 milionů korun. Město a Povodí Vltavy dále investovaly do úprav mostu v Koterově a Lobzích, odstranění valu u pivovarských studní, do kanalizace a retenčních nádrží. Vyčistila se koryta řek a upravily břehy. Radnice nechala vybudovat moderní systém varování a zaplatila povodňový model, který reaguje na změny terénu ve městě, a řekne, kam až velká voda může dosáhnout.
Velkým nebezpečím byla zaplavená železná lávka pro pěší u domu kultury. Pokud by konstrukce spadla do vody, srazila by všechny mosty po proudu. „Přemýšleli jsme že, bychom povolali armádu, aby ji držely tanky,“ řekl. Úspěchem také bylo, že se uchránila úpravna vody v Doudlevcích. Nebezpečná byla fáma, že praskla přehrada v Nýrsku na Klatovsku.
„Spolupráce a solidarita byly perfektní. Nepotřebovali jsme pomoc a stačili jsme si sami,“ dodal Šneberger.
