Článek
O hodinu dřív začal průvod městem od nedaleké Staré synagogy přes Smetanovy sady a Klatovskou třídu, který vnesl do svatostánku svitek Tóry, prvních pět knih Mojžíšových z roku 1896. Metr vysokou Tóru nesl jako první vrchní zemský rabín Karol Sidon.
V průvodu se stovkami lidí šli za zpěvu Davidových žalmů další rabíni a zástupci židovských komunit z celé ČR. Předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy pak Tóru spolu se Sidonem uložili do svatostánku uvnitř synagogy. „Tím se obnoví život ve velké synagoze,“ řekl místopředseda plzeňské obce Roman Štix. Dodal, že plzeňská židovská obec má nyní 98 členů.
Synagoga bude od pondělí přístupná veřejnosti denně od 10:00 do 17:00 s výjimkou sobot a židovských svátků. Několikrát týdně připravila městská organizace Plzeň-TURISMUS komentované prohlídky synagogy a jedné z věží, řekla Jaroslava Panušková, vedoucí průvodců z infocentra města. Prohlídky budou podle ní zlatým hřebem turistické sezony v Plzni. „Je to pýcha Plzně,“ řekl Štix.
Po 18:00 začal slavnostní program, zněly zejména skladby inspirované židovskými modlitbami. Vystoupil smíšený dětský sbor žáků základních uměleckých škol a dětský sbor Divadla J. K. Tyla Kajetán za doprovodu studentů konzervatoře.
„Synagoga je postavena kolem Tóry. Střed, kolem kterého se vše točí, je Tóra,“ řekl Löwy. Plzeňská židovská obec má tři Tóry, největší má na výšku metr. Díky sbírce, v níž se podařilo vybrat přes půl milionu korun, nechala obec Tóru dozdobit tradičními doplňky - stříbrnou korunou s horským křišťálem a zlacenými zvonečky a židovskou hvězdou, stříbrným štítem znázorňujícím novorománské průčelí synagogy a ukazovátkem s křišťálem.
Tóra, kterou dnes uložili v opravené synagoze, podle Löwyho z Plzně nepochází. Pátrání v archivech a matrikách zjistilo, že je z Bavorska a je záhadou, jak se dostala do města.
Dotace EU využitá na rekonstrukci umožnila opravit interiér synagogy a sousední rabínský dům. Oprava se uskutečnila díky veřejným zdrojům, proto chce Löwy stavbu co nejvíce otevřít při prohlídkách, výstavách a koncertech. Hlavní loď synagogy nabízí koncertní prostor s výbornou akustikou a více než 1000 místy pro diváky.
Stavba v novorománském stylu zdobená orientálními prvky byla dokončena v roce 1893. Oprava vnitřku začala v roce 2019, stejně jako oprava sousedního rabínského domu. V jeho suterénu vznikla židovská rituální lázeň mikve, které se věnuje speciální expozice. „Do ní bude možné nahlédnout během komentovaných prohlídek Velké synagogy. Tato prohlídka se bude konat každé pondělí od 15:30,“ uvedla Panušková. Synagoga nabídne novou stálou expozici Tady žili Židé. Na osmi obrazovkách v patře je 1800 fotografií míst a památek spojených s životem Židů v Plzeňském kraji.
Velká synagoga v ulici sady Pětatřicátníků je s katedrálou svatého Bartoloměje dominantou průmyslové a pivovarské Plzně. Židovský svatostánek sloužil věřícím necelých 50 let. Poté židovskou komunitu ve městě zdecimoval zejména holokaust a 40 let komunismu.
Monumentální stavba se dvěma 45metrovými věžemi a trojlodní dispozicí byla postavená v letech 1890 až 1893 z darů plzeňských Židů. Od otevření synagogy, kdy měla Plzeň asi 50.000 obyvatel, z toho přes 2500 Židů, se tam bohoslužby konaly do roku 1941. Od zničení nacisty ji nejspíš zachránila poloha mezi dvěma domy i to, že posloužila jako skladiště zabaveného židovského majetku.
V synagoze schází opravit dvoukřídlé varhany z roku 1890, třeba by bylo asi 20 milionů Kč. V píšťalách je cínový mor, dodal Štix. Cínové předměty postižené touto přeměnou se postupně rozpadají. Ochranou je jejich uchovávání v teplotách nad 13,2 stupně Celsia.
