Článek
Nejčastěji uváděné dílo klasika moderního amerického dramatu Arthura Millera se na scénu plzeňského divadla vrací po 25 letech. Příběh napsaný na motivy skutečné historické události bude mít premiéru 5. února v Novém divadle v překladu Kateřiny Hilské a v režii Adama Doležala, řekla dnes ČTK mluvčí divadla Martina Drbušková.
Drama napsal Miller v době silné antikomunistické kampaně, kterou rozpoutal americký senátor Joseph McCarthy v 50. letech 20. století. „Čarodějky ze Salemu můžeme sice považovat za historickou hru, ale Miller využil čarodějnické procesy jako metaforu k jeho vlastní současnosti, kdy kritizoval mccarthismus v Americe a kdy byl dokonce vyslýchán Výborem pro neamerickou činnost,“ řekl dramaturg Zdeněk Janál. Millerova hra je tak podle něj varováním před fanatismem, nebezpečným v dobách dávných i v současnosti.
Události, které Millera inspirovaly, se staly v roce 1692 v puritánské komunitě v massachusettském Salemu. Ve vykonstruovaném čarodějnickém procesu přišla o život dvacítka lidí. Divadelní příběh začíná u zhrzené Abigail Williamsové, jejíž křivé obvinění ženy Johna Proctora postupně rozpoutá krutý a nesmyslný hon na čarodějnice. Proctora, který se snaží svou ženu bránit a který nakonec před soudem stane také, hraje Jan Maléř, jeho ženu Elizabeth Zuzana Ščerbová, roli Abigail alternují Klára Kuchinková a nová posila souboru Denisa Cupáková.
V další rolích diváci uvidí Janu Ondruškovou, Michala Štěrbu, Zdeňka Hrušku, Moniku Švábovou, Pavla Pavlovského, Apolenu Veldovou nebo Martina Stránského. Hostem je v roli Sáry Goodové operní pěvkyně Lilka Ročáková, uvedla Drbušková.
Pro režiséra Doležala jsou Čarodějky ze Salemu druhým setkáním s plzeňským činoherním souborem. Millerovu hru vnímá jako autorův protestní výkřik. „Zvednutý ukazováček, varování nad tím, kam může lidskou společnost dovést davová hysterie, jak snadno se dá davem manipulovat a kam až může taková manipulace zajít,“ řekl. V inscenaci se objeví téměř celý soubor činohry.
Významnou roli přidělili autoři hudbě skladatele Petra Zemana. „Nápad s živou hudbou vyplynul z přemýšlení nad vizuální složkou inscenace. V ní pracujeme spíše znakovým systémem, v jednu chvíli evokujeme jistou dobovost, která je ve hře obsažená, ale neilustrujeme ji, a postupem času se přesouváme do systému čistě divadelního znaku. Pomocí hudby a zpěváků reagujeme na dění na jevišti, podporujeme vnitřní život postav a zároveň je ženeme k neodvratnému konci,“ popsal režisér.
Spolu s hudebníky se na jevišti objeví také sólistka operního souboru Radka Sehnoutková v alternaci s Pak Min-jong či devítičlenný dívčí sbor. Kostýmy pro inscenaci navrhla Agnieszka Pátá-Oldak, autorem scény je Michal Syrový.
