Článek
Pár asi pětiletých zvířat žije v Tropickém pavilonu zahrady od roku 2019, chovatelé jim teď začali snižovat teplotu i vlhkost v teráriu, aby napodobili podmínky v jejich prostředí a varany připravili na jarní rozmnožování. V evropských zoologických zahradách mohou návštěvníci tento druh vidět kromě Plzně už jen ve dvou dalších zahradách, řekl dnes ČTK mluvčí zoo Martin Vobruba.
Varanů, kteří jedí i ovoce, jsou podle chovatele Tomáše Winkelhöfera tři druhy. Varan plodožravý žije jen na Filipínách - na největším ostrově Luzon a na ostrovech Catanduanes a Polillo. „Zajímavostí je, že až do roku 1975 byl považován za vyhynulý druh. Do té doby, než byla nalezena nová lokalita nedaleko Manily,“ řekl. Varan obývá koruny stromů deštného pralesa až do nadmořské výšky 400 metrů. „Ačkoliv jde o poměrně velký druh ještěra, který dorůstá kolem 180 centimetrů, není snadné ho v přírodě spatřit, protože jsou to zvířata velmi plachá,“ řekl chovatel.
V Plzni si ale chovný pár už na své chovatele po počáteční plachosti zvykl a nyní už bezpečně pozná, jestli přišli jen upravovat expozici, nebo jestli nesou i něco dobrého k snědku. Kromě živočišné složky, kterou v přírodě tvoří hlavně šneci, krabi, hmyz, pavouci, ptáci a jejich vejce, se tento druh varanů živí také zralým ovocem. „V přírodě jsou to převážně plody pandánu, u nás v zajetí milují kuličky hroznového vína,“ řekl Winkelhöfer.
Pokud se příští rok páření vydaří, samice by měla být gravidní zhruba dva měsíce. Po této době samice klade v létě nebo na podzim většinou do dutin stromů snůšku až 11 vajec. Inkubace vajec je poměrně dlouhá, trvá sedm i víc měsíců, řekl chovatel. Mláďata se z kožovité skořápky dostanou s pomocí takzvaného vaječného zubu. Po vylíhnutí jsou plně samostatná.
Plzeňská zoo chová varany od 60. let minulého století a vystřídalo se tu kolem 20 druhů. V roce 1997 získala jako první zoo v Česku a pátá zoo na světě pár největších komodských varanů, nepodařilo se je ale odchovat. Nyní mohou návštěvníci v zoo vidět například varany černé, modré, Mertensovy či Mitchellovy, většinu z nich se také daří rozmnožovat.
