Článek
Poprvé v Plzni byly při výměně celé konstrukce tratě použity bezžlábkové kolejnice jako na železnici, které jsou levnější a mají tišší provoz; dřevěné pražce nahradily betonové. Stavba je jednou z největších oprav v Plzni, řekl ČTK primátor Pavel Šindelář (ODS).
Po tramvajové linii na Slovanské aleji tak bude mít Plzeň další tichou a díky rostlinám v kolejovém svršku také „zelenou“ trať na téměř kilometrovém úseku linky číslo 1 od Bolevecké návsi do konečně v Bolevci, která funguje od května 1990 a byla už ve špatném technickém stavu. Tramvaje tam jezdily po konstrukci tvořené kolejnicemi na dřevěných pražcích.
První etapa rekonstrukce byla loni, letos na jaře je v plánu během pětidenní výluky finální zpevnění štěrkového lože. „Kolejnice budou obloženy dílci z recyklované pryže, které společně se zeleným zákrytem omezí hluk a přenos vibrací kolejnic,“ uvedla mluvčí města Adriana Jarošová. Už za provozu tramvají bude položena, také jako novinka v Plzni, podkladová vrstva pro zeleň, konkrétně pro suchomilné rozchodníky, což jsou okrasné rostliny se silně dužnatými listy zadržujícími vodu. Zlepší vzhled celé komunikace a sníží hluk i prašnost od tramvajové dopravy.
Kolejový rošt je z pražců z předpjatého betonu a mimo krátké úseky v křižovatkách jsou poprvé v Plzni použity kolejnice železničního tvaru bez typického tramvajového žlábku. Součástí stavby je rekonstrukce trati v Tachovské ulici mezi Plaskou a vjezdem do konečné s klasickými tramvajovými kolejnicemi.
Tramvajové tratě dříve využívaly ocelové žlábkové kolejnice z Třince, Polska a Ruska. Bezžlábková varianta se používala běžně v Praze od poloviny 20. let do půlky 60. let minulého století, a to na zvýšených tramvajových pásech; znovu tam začala být vracena od roku 2010. První „zelené tramvajové tratě“ se stavěly od 80. let 20. století. Do kolejových svršků i na zastávky se vkládají vegetační vrstvy - rozchodníky, traviny i umělý trávník. Nejčastější jsou právě nízké a odolné rozchodníky, které nevyžadují příliš vody a žádnou údržbu.
