Článek
Obnovení Podhorního rybníka by zlepšilo zadržování vody v krajině, poskytlo by zázemí mnoha druhům obojživelníků a pomohlo tak zvýšit biodiverzitu. Plzeň připravuje i další projekty ve svých rekreačních oblastech.
Kokotské rybníky a okolní lesy o celkové rozloze 700 hektarů Plzeň koupila v 17. století. „Není to sice rekreační oblast určená městskou vyhláškou, město se ale snaží i v hospodářských lesích budovat stezky, lavičky či altánky. A oblastí Kokotských rybníků, kde z původní soustavy zůstaly jen dva rybníky, vede naučná stezka,“ řekl náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).
Podhorní kokotský rybník existoval ještě v 19. století. Městská organizace Správa veřejného statku nyní chystá jeho obnovu. Nejdřív vzniká studie, která ověřuje vhodnost záměru. Studie má například zjistit, zda se v oblasti zdržuje voda, aby mohl být rybník obnoven, je také nutné udělat celoroční biologická hodnocení popisující rostlinné a živočišné druhy. Teprve po dokončení studie mohou následovat další kroky. Při vydávání stavebního povolení musí být brán ohled i na popsané živočichy a rostliny. Poté by se měl projekt dostat do rozpočtu Plzně. Město bude také žádat ministerstvo životního prostředí o dotaci.
Plzeň vlastní 4100 hektarů lesních porostů, z toho 1859 hektarů plní zvýšenou rekreační funkci. Městská vyhláška stanovuje jako rekreační oblasti Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolku, Špitálský les, Chlum, Zábělou, Dubovou horu, Valchu, les Pytel mezi Božkovem a Letkovem, Zábělou – Černou mýť, Kyjovský les a Radčický les. Město v nich vytváří sítě stezek s lavičkami, altánky, informačními tabulemi či naučnými stezkami. Nejnavštěvovanější a nejvytíženější jsou Bolevecké rybníky. „Chceme, aby všechny oblasti měly návštěvnicky příznivou infrastrukturu, tím dojde k jejich rovnoměrnému zatížení. A také díky dobře navrženým cestám a odpočinkovým místům návštěvníci nechodí mimo vyznačené trasy a neničí přírodu,“ řekl Vozobule.
Město už má připravenou například studii na revitalizaci údolí na Valše, které je ohroženo erozí. „Voda tam vymílá půdu a tomu zabráníme tím, že vybudujeme tůně. Těmito úpravami zvýšíme i biodiverzitu, neboť vzniknou nová stanoviště pro živočichy i rostliny,“ řekl náměstek. Pro oblast Pytel studie navrhuje několik úprav. Jednou z nich je výsadba ovocných sadů či vybudování cesty a lávky přes potok. Město plánuje také revitalizace tůní v Zábělé, vybudování cest, které propojí louku u Špitálského lesa s cestami v lese nebo na Boleveckém rybníku bezbariérový přístup do vody pro vozíčkáře pomocí lanovky. Plánují se i rozsáhlé úpravy v prostoru areálu Ostende.
