Článek
Plzeň připravuje finanční rezervy pro nové vedení radnice, které vzejde ze zářijových voleb. V rozpočtech na další roky má vždy blokovaných 50 milionů Kč na zdražení energií a 12. září bude zastupitelstvo schvalovat dalších 235 milionů korun z přebytku hospodaření za letošní první pololetí. Energie bude městu soutěžit na burze nasmlouvaný obchodník, s nímž se dohodlo na fixní odměně, která nebude vázaná na procento z ceny elektřiny.
Městské firmy, které využívají velkoodběr, hlavně dopravní podniky a vodárna, už ho vysoutěžily. „Pro rok 2023 je tam nárůst, který pokryjí z vlastních zdrojů,“ uvedl řekl náměstek primátora David Šlouf (ODS). Příští rok tak zaplatí za elektřinu zhruba třikrát víc, což představuje asi 140 milionů Kč.
„Aktuálně se řeší maloodběr, což je většina klasického odběru,“ řekl Šlouf. Město ví, že bude letos platit 110 milionů Kč za elektřinu a asi osm milionů za plyn. „Po vyhodnocení pololetního přebytku rozpočtu navrhnu 12. září na zastupitelstvu použít 235 milionů na navýšení cen energií na rok 2023, což je kalkulace, která počítá s trojnásobným zdražením,“ řekl. Na elektřinu tak bude mít město navíc 220 milionů Kč a 15 milionů na plyn. „Tím bychom měli podle našich propočtů pokrýt rok 2023, který letos vysoutěžíme na burze přes obchodníka,“ řekl.
Plzeň musí mít nakoupeno do konce roku. Pokud by ceny dále rostly, tak nemusí energie nakoupit na celý rok, ale třeba jen na tři měsíce, a doufat, že ceny klesnou. Pokud by vyčleněné peníze nestačily, tak by podle výsledků soutěže město přidalo další v prosinci při schvalování rozpočtu na rok 2023.
Podle Šloufa se nemohou současné vysoké ceny řešit na komunální úrovni. „To je věc celostátní, ne-li evropská. Pro všechny by bylo nejlepší, kdyby se vytvořila evropská hranice, která se po rozumné domluvě států EU zafixuje. Situace by se zklidnila a burzy se podle toho chovaly,“ uvedl.
Šlouf soudí, že cena energií je teď na vrcholu, a věří, že už nebude příliš stoupat. „Je svázána s cenami plynu a ty nyní na burze kulminují v důsledku nedostatku plynu a i dalších skutečností, jako jsou třeba odstavené jaderné elektrárny kvůli suchu ve Francii ,“ řekl. Výsledná cena elektřiny se skládá ze státem regulovaných poplatků za distribuci a za obnovitelné zdroje a pak z ceny neregulované silové elektřiny, u níž došlo podle Šloufa až k více než desetinásobnému zvýšení. Neregulovaná složka tvořila před nástupem zdražování z celkové ceny elektřiny 47 procent. „Takže pokud se třeba silová elektřina zdraží desetkrát, tak výsledná cena nebude desetkrát vyšší, ale podle našich propočtů vzroste asi tak čtyřnásobně,“ řekl.
Cena elektřiny se podle Šloufa soutěží na burze podle toho, jaká je cena nejdražšího způsobu výroby, kterou momentálně trh poptává. „Pokud jsou klimatické podmínky jako teď, kdy nefouká, neprší a není voda v řekách, tak obnovitelné zdroje moc nefungují a je velká poptávka po plynu, který není, a proto se cena silové elektřiny takhle vyšponovala,“ řekl.
Podle Šloufa se dá elektřina na burze přes obchodníka nakoupit dvěma způsoby, kdy se jeho odměna vyjádří buď fixní částkou nebo procentuálně z ceny nakoupené elektřiny. Při jejích rostoucích cenách by procentuální odměna byla pravděpodobně vyšší než fixní, dodal.
