Článek
Od roku 2014 město dělá změny v bytové politice s cílem zlepšit využitelnost městských bytů a postupně navýšit jejich počet, nové byty by měly být hotové do čtyř až šesti let. Většina bytů, které město vlastní, jsou první kategorie. Trend zvyšování počtu městských nájemních bytů opozice kvituje, přesto by město mělo být podle ní v této oblasti ještě aktivnější.
„V roce 2015 jsme měli kvůli špatnému technickému stavu 311 dlouhodobě volných bytů, kde nebyly takové podmínky, aby se daly pronajímat. Postupně byly opraveny. Od roku 2016 do konce roku 2022 město vybuduje 305 nových bytů, a to novou výstavbou a rekonstrukcí nevyhovujících bytů,“ řekl Šlouf. Největší počet bytů vzniká revitalizací lokality Zátiší, kde bude v září dokončeno 102 bytů. Loni jich tam vzniklo 77, všechny mají nájemce. Po 16 letech vzniká v Plzni i nové menší sídliště za 420 milionů Kč, nahradilo 92 nevyhovujících i neobyvatelných bytů, které byly zbourány.
„Podstatné je, že město od roku 2016 do května 2022 poskytlo občanům 1173 nových nájemních smluv, což zahrnuje byty nově postavené, rekonstruované, takzvané vizualizované byty nebo ty, které někdo opustil a pronajali jsme je dál,“ řekl Šlouf. Peníze na opravy a výstavbu vzrostly v letech 2014 až 2021 ze 65 milionů na 245 milionů Kč a letos budou opět vyšší.
Plzeň eviduje k 1. červnu 596 žádostí o byt z řad seniorů a zdravotně postižených, 405 žadatelů od rodin do 35 let a 331 od samoživitelů do 35 let. „Registrujeme stále převis poptávky, a proto bylo vytipovány a schváleno osm lokalit pro výstavbu zhruba 400 městských bytů na Světovaru, v Zátiší, Na Kovárně, Tylově-Korandově, v Liticích, Domažlické-Vejprnické, na pravé straně od Karlovarské ulice Pod Záhorskem a ve dvou prolukách ulic Na Jíkalce a Plachého,“ řekl Šlouf. Další možnosti a pozemky pro výstavbu bytů jsou vyhledávány.
Pro jednání s developery nastavila Plzeň systém nabídky pozemků, a to v podobě schváleného územního plánu, desítek územních studií a regulačních podmínek lokalit ve všech obvodech. „Případný investor díky tomu ví, co tam lze postavit za typ stavby, jaká je maximální hmota, majetkové poměry a další. Usnadňujeme jim práci,“ řekl Šlouf. Díky uvedeným pobídkám a pevným pravidlům se podle Šloufa v Plzni poslední čtyři roky staví minimálně 1000 bytů ročně. V ČR jsou v průměru tři byty postavené na 1000 obyvatel ročně. „V Plzni je to 6,1 bytu a jsme druzí za Olomoucí,“ řekl. Podle dubnových dat ČSÚ je průměrná tržní cena nového bytu v Plzni 80.000 Kč za metr čtvereční, v Českých Budějovicích 85.000 Kč, v Brně 108.000 Kč a v Praze 126.000 Kč.
„Oproti stagnaci v minulých několika letech pozoruji změnu trendu k městem vlastněnému, nájemnímu bydlení. Zátiší je první vlaštovkou, kterou Piráti podporují. Přesto by šlo udělat víc,“ řekl předseda klubu zastupitelů opozičních Pirátů Pavel Bosák. Město by si podle něj mělo například vymínit část bytů postavených soukromými developery na městských pozemcích.
Za čtyři roky se ve městě propojila bytová a sociální politika. Kvůli tomu, že podle Šloufa neexistuje jednotná definice „sociálního bydlení“, definovalo si ho město jako bydlení s podporou sociálního pracovníka. „Začali jsme s 35 byty, dosud bylo na sociální bydlení vyčleněno 96 bytů, z toho 23 pořízeno z dotací. Podpořili jsme 106 domácností se 74 dětmi. Pouze čtyři ukončily nájemní smlouvu kvůli tomu, že nebyly dobrými sousedy nebo neplatily nájem, 16 domácností si našlo jiné komerční bydlení, což je náš cíl,“ řekl. Město loni v říjnu založilo odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování, dva roky má kontaktní místo pro bydlení jako jedno z prvních měst v ČR.
Nájemné v městských bytech v Plzni je ve třech úrovních. Za byty zvláštního určení se platí měsíčně 50 Kč za metr čtvereční, standardní nájemné je 92 Kč/m2 a nájemné v takzvaných vizualizovaných bytech je 134 Kč/m2. Průměrná cena tržního nájemného v Plzni je podle aktuálních dat ČSÚ 209 Kč/m2 za měsíc, v Českých Budějovicích 219 Kč, v Brně 304 Kč/m2 a v Praze 356 Kč/m2. „Letos jsme kvůli covidu, inflaci a cenám energií nezdražovali,“ uvedl Šlouf. Podle Bosáka je nájemné zatím v celonárodním průměru, lze ale čekat, že jeho cena poroste kvůli inflaci a uprchlické krizi.
Daň z nemovitosti zůstává na nejnižší úrovni koeficientu jedna a město z ní ročně inkasuje 140 milionů Kč. „Když bychom měli nejvyšší koeficient pět, tak bychom mohli zdražit až na 700 milionů korun. Ale já si myslím, že je to nemorální daň, protože člověk si za zdaněné peníze postaví nebo koupí dům nebo byt a pak přijde úřad a ještě mu to vezme jednou,“ dodal Šlouf.