Článek
Největší zájem má německá automobilka Volkswagen, která by podle kraje investovala až 120 miliard korun a zaměstnala až 4500 lidí. Český stát by podle návrhu usnesení vložil do přípravy území devět miliard, demolice budov na letišti mají začít ještě letos. Park by měl být připravený pro strategického investora do roku 2027. ČTK má návrh usnesení k dispozici. Kraj vládě obratem zašle případné připomínky.
„Nemáme tam ale v zásadě žádný primární problém,“ uvedl řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Dodal, že projekt koordinují na setkáních se zástupci ministerstev i a agentury CzechInvest. Kraj chápe SPP jako strategickou rozvojovou zónu pro průmysl vysokou přidanou hodnotou a měl by být podle návrhu usnesení koordinátorem a zřizovatelem parku. Krajská rada ani zastupitelstvo návrh podle hejtmana schvalovat nebudou, pouze vláda. To by se mohlo stát na konci letních prázdnin, až návrh bude mít za sebou meziresortní připomínkové řízení.
Dokumentem vláda schválí kromě investic do přípravy parku z dotačního programu Smart Parks for the Future a jeho koordinátora i vytvoření pracovní skupiny ministerstev průmyslu, obrany, financí a dopravy, Plzeňského kraje a okolních obcí.
Líně jsou deset kilometrů od Plzně. „Lokalita je neefektivně využitým brownfieldem o optimální velikosti, převážně ve státním vlastnictví, s dobrou dostupností na železniční a dálniční síť. Na pozemcích je letiště mezinárodní neveřejné a vnitrostátní veřejné,“ uvádí návrh usnesení. Větší část pozemků vlastní ministerstvo obrany, ostatní Plzeň, Dobřany, Nová Ves, Zbůch a Líně. Areál využívala do roku 2013 společnost PlaneStation. „Přestože MO nájemní smlouvu vypovědělo v roce 2013, PlaneStation areál neopustila a nadále ho neoprávněně využívá. Od roku 2013 proto probíhá soudní spor mezi MO jako pronajímatelem a firmou PlaneStation jako nájemcem,“ uvádí materiál.
Příprava lokality počítá s demolicí letištní infrastruktury a přípravou zóny o rozloze až 391 hektarů. Náklady na infrastrukturu včetně přípravy podnikatelského parku odhaduje materiál na devět miliard. Dotační program je nutné podle usnesení upravit tak, aby mohl financovat výstavbu strategického parku s rozlohou přes 100 hektarů pro stavby, které přispějí ke snižování emisí skleníkových plynů. Z aktualizovaného programu bude možné do konce roku 2027 čerpat až 90 procent výdajů na silnice, železnice i na zdravotní, vzdělávací a sociální infrastrukturu. V nákladech mohou být dále zahrnuté projekty, výkupy nemovitostí a výdaje na přemístění armádní letecké záchranné služby, která se soukromými letadly využívá malou část plochy. Podle usnesení se v roce 2023 počítá s miliardou ze státní kasy a o rok později s 1,5 miliardy korun.
„V případě realizace investice projevila zájem o lokalizaci řada technologických investic typu gigafactory - vytvoření bateriového řetězce. Nicméně lokalitu lze následně nabídnout jakýmkoli investicím, které budou považovány za vhodné pro umístění do ČR či pro expanzi českých firem etablovaných na českém trhu,“ uvádí návrh.
Stát předběžně počítá s tím, že z prodeje zastavitelných ploch investorům získá až 11,5 miliardy. Projekt typu gigafactory by státu, krajům a obcím vynesl odhadem v letech 2024 až 2033 na daních a odvodech přes 71 miliard Kč. „Se započtením multiplikačních efektů by související ekosystém přinesl navíc 285 miliardy Kč k nominálnímu hrubému domácímu produktu,“ uvádí návrh.
Stát nechce, aby projekt měl soukromý developer, protože by se zbavil vlivu na rozvoj strategické obří lokality.
