Článek
Transfuznímu oddělení, které patří k největším v ČR, klesá počet prvodárců – loni jich meziročně ubylo 100, letos je jich už v této době ještě o 200 méně než loni, upozornila primářka oddělení Petra Šlechtová. Za kalendářní rok udělá oddělení kolem 22.000 odběrů, z toho je přes 21.000 odběrů tzv. plné krve, ostatní jsou přístrojové odběry, například plazmy nebo červených krvinek.
Rekonstrukce za 20 milionů korun zvýšila komfort dárců i zaměstnanců, řekl ředitel nemocnice Václav Šimánek. Pětapadesát let stará budova dostala kromě vnitřní modernizace a vybavení také novou fasádu. Už před časem oddělení vylepšilo nabídku občerstvení pro dárce, kteří sem jezdí nejen z Plzně a okolí, ale třeba až ze Šumavy, řekla primářka.
Kampaň má pomoci přilákat nové dárce do státních odběrových center i připomenout současným dárcům význam dárcovství. „Chceme oslovit větší část populace. Poslední dobou tady vidíme komerční centra, která odebírají krev za úplatu a bohužel ty deriváty mizí mimo republiku. Obyvatelé republiky dávají krev, ale ta se vyváží do zahraniční, a to není správně,“ míní Šimánek.
Transfuzní oddělení FN Plzeň má v registru 12.200 až 12.300 pravidelných dárců, kteří darovali krev alespoň jedenkrát za poslední dva roky. Prvodárců je ročně kolem 1100, řekla Šlechtová. Uvítala by, kdyby se jich našly klidně další stovky. Třetina aktivních dárců je ve věku do 35 let, třetina nad 50 let. Krev lze darovat do 65 let, řada starších lidí ale musí kvůli zdravotnímu stavu dárcovství ukončit.
Velkou spotřebu krevních preparátů má chirurgie a ortopedie, nejvíce je ale potřebuje onkologie a hematoonkologie. „Na běžné operace je potřeba dvě až čtyři jednotky, při závažné operaci na velkých cévách, při jaterní chirurgii, prasklých aneurismatech se dostáváme až do desítek jednotek. Jako rekordmana za posledních deset let máme mladého muže, který potřeboval za necelé dva měsíce 214 transfuzních přípravků jen od nás, další dostal ještě v Praze,“ řekla Šlechtová.
Necelý půllitr odebrané krve se musí před zpracováním zchladit na zhruba 20 stupňů. Každou darovanou krev je třeba také testovat, mimo jiné na žloutenku B, C, syfilis a HIV, použít nelze krev od dárců, kteří nedávno prodělali virózy, měli přisáté klíště nebo cestovali do rizikových destinací.
„Dříve se odebírala pouze plná krev, ta vydržela 35 dní a jako plná krev se i podala pacientovi. V současné době se plná krev dává při vojenské válečné medicíně, ale v běžné medicíně se rozděluje na složky,“ uvedla Šlechtová. „Červené krvinky vydrží 42 dní, plazma dokonce tři roky a krevní destičky pět dnů. Červené krvinky se skladují při chladničkové teplotě, krevní destičky mají rády teplo, takže si hoví v teplotě až 24 stupňů a plazma je šokově zmražena a uchovávána v mrazáku při teplotě minus 25 stupňů a nižší,“ dodala primářka.
