Článek
Ve večeru Benda 300.2.2. zazní Bendovy melodramy Pygmalion a Medea, kombinující herecký přednes s hudebním doprovodem. Po sobotní premiéře divadlo nabídne pouze dvě reprízy, a to 25. a 31. května. Diváci si budou moci zpracování hudebně-dramatického útvaru užít z bezprostřední blízkosti, budou totiž usazeni přímo na jevišti, kde vznikne prostor pro 120 diváků, sdělila dnes ČTK mluvčí divadla Martina Drbušková.
V první části večera zazní monodrama Pygmalion z roku 1779, jehož text je založen na stejnojmenné Rousseauově hře o nadaném sochaři, který se zamiluje do své sochy. Druhá část večera bude patřit nastudování jedné z nejlepších Bendových skladeb Medea z roku 1775, jež je inspirovaná mytologickým příběhem řecké hrdinky. Oba melodramy zazní s textem německého básníka a dramatika Friedricha Wilhelma Gottera a v hudební režii muzikoložky, dramaturgyně a publicistky Věry Šustíkové. V roli Pygmaliona vystoupí Jaromír Meduna, v Medee se představí Apolena Veldová, Jan Maléř, Jana Kubátová a žáci divadelně dramatické dílny. Komorní orchestr povede šéf souboru opery a dirigent Jiří Petrdlík.
„S šéfem opery Jiřím Petrdlíkem tento žánr propagujeme již několik let. A vzhledem k tomu, že v Plzni je hudebně vzdělané publikum, napadlo nás zde tuto polozapomenutou hudební formu připomenout. Navíc tímto upozorníme na významné autorovo jubileum, kterému se věnují hudební tělesa napříč republikou,“ uvedla šéfka souboru činohry a představitelka Medey Veldová.
Český skladatel Jiří Antonín Benda přijal myšlenku střídání hudby a mluveného slova od Jeana-Jacquesa Rousseaua, prakticky a umělecky ji uvedl v život, a proto je považován za zakladatele oboru melodramu, řekla Drbušková. V jeho době kralovala italská opera a všechny složky se podřizovaly hudbě, Benda ale usiloval o větší realismus. „Spojil hudbu a slovo takovým způsobem, aby slovu byla v největší možné míře zachována jeho sdělovací schopnost. Hudba tak náhle poprvé sloužila dramatickému účinku textu,“ doplnila dramaturgyně činoherního souboru Klára Špičková.
