Článek
Výtěžek z dobrovolného vstupného předal organizaci Člověk v tísni na humanitární pomoc Ukrajině. Vycházka přiblížila vybrané stavby z první poloviny 20. století poškozené spojeneckými nálety i jejich poválečnou obnovu, třeba budovu městských lázní na Denisově nábřeží, které byla zasažená při bombardování nedalekého seřaďovacího nádraží. Reprezentativní dominanta nábřeží v centru města prošla po válce kompletní opravou. Lázně pak sloužily veřejnosti až do počátku 90. let minulého století.
Stejně jako lázně byla při bombardování nádraží poničena správní budova a objekt štoků a spilek Prazdroje, kde dnes po rozsáhlé přestavbě sídlí návštěvnické centrum. „Na souboru Kroftových domů vedle pivovaru jsou dodnes vidět stopy po střelách z osvobozování v květnu 1945,“ uvedl jeden z průvodců, architekt a historik architektury Petr Klíma.
Jednou ze zastávek na trase byl také soutok Radbuzy a Mže ve Štruncových sadech, místo nacistického vysílače, který zřejmě sloužil jako rušička londýnského rozhlasu. Při povstání 5. května 1945 ji ukořistili obránci města a místní radioamatéři, aby prohlásili Plzeň za svobodnou. Ve stejný den tam začal vysílat svobodný plzeňský rozhlas. „Bylo to nejdramatičtější poválečné vysílání. Povstalcům se zbraněmi se podařilo zajmout německou obsluhu,“ uvedl vedoucí odboru památkové péče města Karel Zoch.
Architekti ukázali také seřaďovací nádraží poblíž ulice Na Sklárně. „Právě nálety z dubna 1945, cílené na tuto strategickou infrastrukturu, vedly ke zničení řady nouzových obytných domů při Jateční třídě, které město vystavělo v meziválečné době, i celé čtvrti zvané Cikánka, umístěné dále po proudu blízké řeky Úslavy,“ řekl Klíma. Místo tam připomíná památník obětem bombardování, vybudovaný před několika lety.
„První nálety na Plzeň přišly už v roce 1942, ale byly velmi neúspěšné. Ale stupňovaly se, jak se válka blížila ke svému konci,“ uvedl Zoch. Podle něj byla Plzeň pro spojence velmi nevýhodným cílem, na hranici doletu letadel. A i když si uvědomovali, že zbrojní továrna Škoda je klíčovým cílem, tak tolik náletů neprovedli. Britové a Američané bombardovali Plzeň ze základen v Anglii, ale nálet, který poškodil pivovar, lázně i budovu policejního ředitelství, přišel ze střední Itálie. Nálety začaly být úspěšné ke konci roku 1944. Nejúspěšnější byly v noci ze 16. na 17. dubna 1945, kdy bylo zničeno seřazovací nádraží, silně přetížené vlakovými soupravami, a nálet 25. dubna na Škodovy závody, který zničil továrnu ze 70 procent. Hned 26. dubna tam přijeli němečtí experti, kteří na místě řekli, že válečnou výrobu už obnovit nelze.
Podle Zocha je od konce druhé světové války plošné bombardování měst považováno za absolutně neetické, nesprávné a nevedoucí k cílům. „To, že jsme toho svědky dnes (na Ukrajině), je totální katastrofa,“ dodal.
