Článek
„Projekt Archeologie temného dědictví umožní díky moderním výzkumným metodám zaniklá a opomíjená místa detailně zdokumentovat a letos představit veřejnosti na obou stranách hranice pomocí map, článků, knih, plakátů a podcastů,“ řekl mluvčí ZČU Pavel Korelus.
„Doufáme, že projekt přispěje k pochopení společné regionální identity, podpoření přátelských vztahů, posílení humanity a demokracie v příhraničním prostoru prostřednictvím informací o společné historii a konsekvencích represe,“ řekl Michal Preusz z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU. Katedra navazuje projektem na dlouhodobé obdobné aktivity, zejména na výzkum tábora v Letech u Písku a na výzkumy na Jáchymovsku. „Nově otevíráme téma pobočních táborů koncentračního tábora Flossenbürg, dokumentujeme tábory u Holýšova, represivní zařízení na Karlovarsku, ale i v Německu. Pozornost věnujeme i komunistickým táborům u Horního Slavkova,“ dodal Preusz.
Projekt podle něj stojí na spolupráci s techniky THD, kteří dlouhodobě pracují na neinvazivních technologiích dálkového průzkumu a podpovrchových struktur. Do dokumentace táborů se zapojí vědci z osmičlenného česko-německého projektového týmu a studenti. Základem jejich práce budou průzkumy dochovaných písemností, map a plánů, které se ale k řadě táborů, často záměrně, nedochovaly. „Proto využíváme také dochovanou, oficiálně nepublikovanou literaturu, a svědectví pamětníků. Studujeme také elaboráty tajných služeb, hlavně reporty americké CIA,“ řekl Preusz.
V terénu, kde tábory stávaly, využívají vědci nedestruktivní archeologické metody, jako jsou šikmé letecké fotografie a satelitní snímky, leteckou termografii, multispektrální snímkování a letecké laserové skenování. „Díky THD budeme mít k dispozici georadar, připojený na dron, a termokamery. V prostoru táborů používáme geodeticko-topografický průzkum, zaměřujeme se na viditelné relikty a dokážeme přesně zjistit polohy objektů, které známe třeba z historických leteckých měřičských snímků,“ řekl Preusz.
Nejcennějším výstupem bude podle něj detailní dokumentace opomíjených míst jako základ moderní formy prezentace a zvyšování povědomí o nich. „Zároveň poslouží k posílení památkové ochrany, neboť podklady budou předány Národnímu památkovému ústavu v Plzni a Lokti a budou využívány při sběru vzpomínek pamětníků organizace Post Bellum,“ řekl. Do projektu se zapojily například také katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzeum romské kultury, Západočeské muzeum, NPÚ, město Holýšov a Památník KZ Flossenbürg. Dotaci na projekt přidělil školám přeshraniční program Cíl EÚS 2014-2020.
