Článek
Sedmikilometrová trasa se věnuje Kavánovu životu i dílu. Autoři stezky čerpají z podkladů městského muzea, které vlastní některá malířova díla a osobní předměty. Velkou výstavu jeho obrazů uvedlo muzeum v roce 2016. Kaván se do regionu opakovaně vracel.
Trasa vede po zelené turistické značce, přes Kouty, Vítanov, Stan, Královu pilu a Veselý kopec. Má šest zastavení. Představuje krajinu, kterou Kaván rád maloval. Autoři se snažili najít přesné umístění zobrazených scenérií. „Vyobrazená díla jsou přes 100 let stará a krajina se za tu dobu samozřejmě hodně změnila,“ uvedla spoluautorka stezky Lada Leszkowová.
Zastavení se věnují i Kavánovým osobním zápiskům, část jich zveřejní. Malíř se do podnebím drsného kraje rád vracel, ale i z něj utíkal. S manželkou se v roce 1904 přestěhoval do Vítanova, kde koupili domek. Po dvou letech ho prodali. Znovu se tam ale vrátili, odkoupili stejnou chalupu a žili ve Vítanově mezi lety 1909 až 1922. V roce 1925 přesídlili do Svobodných Hamrů. Kavánova žena ale za rok zemřela a malíř se později znovu oženil.
„František Kaván byl člověk svérázný, nesmírně pracovitý a skromný, byl zároveň velmi vzdělaný, překládal z ruského jazyka a psal nádherné básně. Miloval venkov, čím drsnější byl kraj i čas, tím zajímavější pro něho byl. Trávil hodiny a hodiny malováním v plenéru i ve velmi nehostinných povětrnostních podmínkách a nevadil mu ani silný vítr ani třeskutý mráz, několikrát mu při dokončení obrazu dokonce omrzla ruka,“ uvedla Leszkowová.
Kaván žil v letech 1866 až 1941, zemřel v Libuni na Jičínsku. Výtvarník patřil k předním českým krajinářům. Studoval pražskou akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. Věnoval se realismu, byl ovlivněný i symbolismem. Jedna dobová biografie ho popisuje jako velkého a samotářského blondýna, který utíkal z Prahy do drsných podmínek.
