Článek
Pražská brána je jednou ze tří věží, postavená byla ve 14. století jako součást kamenného opevnění. Protože postupně nebyly obranné prvky potřebné, město je od 18. století bouralo. Zásluhou Aloise Vojtěcha Šembery byla Pražská brána zachráněná a opravená. Mýto opravovalo věž v letech 1882 až 1883 podle plánů architekta Františka Schmoranze.
Poškození velké věže zjistili odborníci v roce 2018, covidová pandemie zahájení oprav zdržela, trvala pak od loňska a skončí letos v létě. Zatím je kolem věže ještě lešení. Opravy nakonec stály 13 milionů korun, necelé dva miliony korun budou z dotací státu a kraje.
„Provedli jsme kompletní obnovu střešního pláště včetně části krovu a interiéru. Restaurovaly se také věžní hodiny s hodinovým strojem, pískovcové prvky na fasádě a makovice s hrotnicemi. V interiéru došlo ke kompletní výměně rozvodů elektřiny,“ řekl starosta František Jiraský (Nestraníci).
Do věže lidé vstupují po točitém schodišti malé věže a mostu nad lomeným portálem brány. Malá věž si dochovala cihelné cimbuří a vysokou zděnou střechu. Město ji opravilo před pěti lety. Na lomeným portálem město zrestaurovalo sgrafitovou výzdobu, vychází z kreseb Mikoláše Alše.
„Pražská brána byla vždy oblíbeným turistickým cílem, v minulých sezonách všem tato atraktivita chyběla. Náhradou jsme proto loni operativně otevřeli Litomyšlskou bránu. Ta bude od 24. června letos také přístupná,“ dodal Jiraský.
