Článek
Borovský tvořil abstraktní a snové obrazy a nemohl za minulého režimu vystavovat. Dubská je známá hlavně díky pohádce O makové panence. ČTK to řekly kurátorky Eliška Jedličková a Eliška Burdová. Výstavy skončí 12. března.
Malíř, grafik a vysokoškolský pedagog Bořivoj Borovský se narodil v roce 1933 v Poličce na Svitavsku, kde žil až do svých studií. V letech 1954–1958 studoval výtvarnou pedagogiku na Vysoké škole pedagogické v Praze u profesora a grafika Cyrila Boudy a následně u malíře Martina Salcmana. Podobně jako jeho vrstevníci tvořil v 60. letech strukturální abstrakci, reagoval na názory a změny společnosti. V jeho generaci tvořili Mikuláš Medek, Čestmír Janošek, Jiří Valenta a další výtvarníci z okruhu skupiny Konfrontace.
V roce 1962 nastoupil na pozici lektora výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Maloval vzpomínky na rodnou krajinu z okolí Žďárských vrchů. Jeho díla mají podobu krajin vysokých mraků, levitujících kamenů a padajícího světla.
„Barva hrála v Borovského obrazech nezastupitelnou roli, byla prostředníkem prchlivého dramatu a složitých vztahů a úkazů přírodního světa i lidské emocionality,“ řekla kurátorka Eliška Jedličková.
S malířskou tvorbou rozvíjel i grafiku. Používal techniku monotypu, otisku, leptů nebo akvatinty. V počátcích tvorby dělal historické portréty, části těl, duchovní náměty. Symboly vytrhával z původních kontextů.
Bořivoj Borovský patřil ke generaci autorů, kteří odmítali přijmout oficiální výtvarné styly. Neměl proto možnost vystavovat. Díky orientaci na grafickou tvorbu začal posílat svá díla přes hranice ČSSR na mezinárodní přehlídky výtvarného umění a grafiky. Vystavoval v USA, Itálii, Německu, Francii nebo ve Španělsku. Zemřel v roce 2012.
V Domě U Jonáše jsou na druhé nové výstavě díla malířky, ilustrátorky a textilní výtvarnice, břeclavské rodačky Gabriely Dubské (1915-2003). Výstava akcentuje rozmanitost její tvorby nejen pro děti a představuje například textilní a umělecko-řemeslné práce.
„Ačkoliv jsou ilustrace k pohádce O makové panence a motýlu Emanuelovi populární takřka po celém světě, málokdo si je spojí se jménem jejich autorky. Gabriela Dubská, kterou proslavily právě tyto obrázky určené dětem, je v současnosti jednou z opomíjených a nedoceněných umělkyň,“ řekla kurátorka Eliška Burdová.
Dubská vystudovala Školu uměleckých řemesel v Brně, konkrétně obor orientovaný na módu a textilie. Po absolutoriu odjela do Paříže, kde v letech 1936 až 1938 navštěvovala Akademii Maurice Testarda (Académie Maurice Testard), kde studovala malbu. Po návratu do Prahy se výrazně uplatňovala v uměleckoprůmyslové tvorbě, zejména pro Topičův salon, a v poválečných letech působila v propagačním oddělením Rudého práva.
V letech 1954 až 1974 pracovala jako výtvarná redaktorka a posléze šéfredaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy, později Albatros. Ilustrovala knihy různých žánrů a pro všechny věkové kategorie dětí, přispívala do časopisů Mateřídouška nebo Ohníček. Její ilustrace doprovodily dětské knížky jako Kočičiny kocourka Damiána, Kudy chodí malý lev nebo Pohádka o ptáku Klabizňákovi. Za svoji kariéru graficky upravila víc než 300 knih.
