Článek
„Porod byl strašně rychlý, snadný, bez komplikací, hříbě do hodiny stálo. Klisnička je opravdu pěkná, životaschopná, má hezkou klabonosou hlavu,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.. Klisna dostala jméno Amoria a je čtrnáctým potomkem plemenného hřebce Sacramoso Riposava XXI. Její matka Amorosa je šestnáctiletá, porodila osmé hříbě. Měla dosud pět klisen a tři hřebce.
Hříbata se rodí koncem ledna a v únoru. V Kladrubech tedy ještě očekávají 39 hříbat starokladrubských běloušů. Ve Slatiňanech se narodí 40 starokladrubských vraníků. Bělouši se rodí černošedí, bělají postupně až do sedmého roku.
Typická je pro starokladrubáky klabonosá hlava s vyklenutým profilem. Koně mají výrazné a velké oči, mohutný klenutý krk či široký hrudník. Jsou všestranní, mají mírnou povahu, hodí se pod sedlo i do spřežení. Starokladrubské koně například používá pro ceremoniální účely dánský a švédský královský dvůr.
Patnáct minut po půlnoci narozená Amoria zůstane do podzimu u matky. Až se narodí další hříbata, vytvoří malou skupinu, která se přesune na volnou stáj do Františkova, který je 3,5 kilometru od kladrubského areálu. Společně pak budou chodit do výběhu.
„Na Františkově bude Amoria do tří let. Pak se vrátí do Kladrub, do výcvikové stáje, kde ji čeká roční výcvik. Pak by měla vykonat výkonnostní zkoušky, když to dobře dopadne, bude zařazená do chovu, v pěti letech by mohla být poprvé připuštěná,“ řekl Machek. Pokud Amoria nesplní zkoušky, hřebčín ji prodá. K prodeji hřebčín nabízí ročně 50 až 70 koní.
Národní hřebčín patří mezi nejstarší velké chovy koní na světě. Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou. Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech zapsaná na seznam UNESCO.
