Článek
Obyvatelé ani město si je ale nepřejí a proti projektu se opakovaně odvolávají. O stavbu ve svém areálu z 80. letech minulého století usiluje hřebčín od roku 2018, v roce 2019 získal stavební povolení, krajský úřad ho následně zrušil. Do konce loňského roku hřebčín doplňoval změny v projektu na základě připomínek účastníků řízení.
„Oni doplnili, co jsme požadovali. Účastníkům řízení dáme možnost vyjádřit se k podkladům a pak vydáme rozhodnutí,“ řekla vedoucí stavebního úřadu ve Slatiňanech Žofia Křivská. Podle jejího odhadu by úřad měl vydat stanovisko do dvou měsíců.
„Dala jsem delší lhůtu na vyjádření k podkladům, deset dní, bude záležet, jak bude doručeno, kdy si adresáti převezmou obálky, tam se lhůta počítá od doručení. Všichni účastníci se mohou odvolat, ono to ještě celé může trvat,“ řekla Křivská.
Oponenta má v hřebčín ve městě Slatiňany. Zemědělský areál je teď nevyužívaný, po obnovení provozu by se tam zvýšil hluk a prašnost a rodinné domy jsou od něj blízko, obává se například místostarosta Stanislav Šťastný (ODS a TOP 09).
„Teď je stavební řízení pozastaveno, v okamžiku, kdy to prostuduje stavební úřad, řízení s účastníky obnoví. Jedenáctimetrová sila zamezí pohled do krajiny. Městská rada se také usnesla, že se obrátíme na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR na posouzení dopadu stavby na přírodu,“ řekl místostarosta. Stanovisko agentury bude ale jen doporučení, protože zemědělský areál není na území chráněné krajinné oblasti. Je těsně za jeho hranicí, dodal Šťastný.
Náměstek ředitele pro investice a služby pro veřejnost hřebčína Martin Lacina věří, že se hřebčín s místními nakonec domluví. Nové požadavky stavebního úřad hřebčín podle něj splnil. „Je to starší statek, tam, kde má být příjmový koš, jsou sloupy a plechová střecha. Stavba se opláští, udělají se tam vrata, tím se zamezí prašnosti,“ řekl Lacina.
Obyvatelé Škrovádu se teď seznámí se změnami a zváží další postup, řekla ČTK Klára Sýkorová, jejíž rodina tam žije po generace. „Nesouhlasíme s tím, aby postavili baterii 11 metrů vysokých sil doprostřed vesnice, to se dělalo naposledy za komunistů, to už dnes nikdo nedělá. Jsou stříbrná, budou se lesknout daleko do kraje,“ řekla Sýkorová.
Obyvatelé hřebčínu také navrhovali, aby příjmový koš a skladová hala na krmivo byly uvnitř areálu. Vysoká sila na okraji areálu se stavět podle nich nemusí. V tomto duchu hřebčín projekt nikdy neupravil, řekla Sýkorová.
Hřebčín by podle Sýkorové také nemusel zbytečně utrácet státní peníze, projektová cena z roku 2018 je 8,5 milionu korun bez daně. V okolí hřebčína jsou dvě firmy, které by krmivo skladovat mohly, uvedla také. Podle Laciny to ale možné není.
„Pro nás je nejlepší, když máme zrno úplně pod kontrolou, od pole až po skladování. Teď ho máme na půdě v historických budovách hřebčína, kde je to nevhodné. Zrno napadají brouci, plísně, každý rok musíme část zrna vyhodit,“ podotkl Lacina.
