Článek
„Expozice se veřejnosti otevře v pozdním létě,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Model bude umístěný v zatemněné místnosti, na něj bude mířit videoprojekce, doplněná komentářem, která na bílé ploše vykreslí popisované plochy, linie a objekty. „Ukáže vývoj města Pardubic od 14. století, topografii pernštejnské pevnosti a také související soustavu vodních děl,“ uvedl architekt Petr Všetečka.
„Nejprve jsme museli dle historických podkladů vytvořit projekt modelu, podle kterého je vyroben. Model města je dřevěný a celý je natřený bílou barvou. Jednotlivé stavby, které vyžadují větší podrobnost, jsou vytištěny na 3D tiskárně,“ dodal architekt.
Největší plochu na modelu zabírá zámek a velký vodní příkop, který je vymezený dodnes částečně zachovanými hrázemi v podobě ulic Labská, U stadionu a část Sukovy Třídy. „Velmi hezky to ukazuje obrovský rozměr opevnění zámku včetně dnešních Tyršových sadů, které už nejsme zvyklí vnímat jako součást opevnění,“ řekl stavební historik Bohdan Šeda.
Městská řeka, která vznikla upravením ramene Chrudimky, obtékala hradby. Při velké přestavbě města po roce 1507 za vlády Viléma z Pernštejna tvořila s přítoky a umělými kanály systém, který umožnil vodní příkopy rychle napustit.
„Počítal s rozdíly hladin vody od pěti do 60 centimetrů, aby voda různými strouhami protekla a měla stále spád. Nejprve bylo potřeba zvýšit hladinu vody v Chrudimce a ještě ji posílit další vodou z Loučné kanálem Halda,“ řekl Šeda.
Stavitelé kanál Halda dokončili na konci 15. století. Je dlouhý šest kilometrů, vede od jezu na řece Loučná a míjí Labe. Vodu po říční terase dovádí až do intravilánu města a vlévá se do zvýšené hladiny Chrudimky u automatických mlýnů.
Na modelu jsou stavby, které se do dneška nedochovaly, Bílá brána v dnešní ulici Anežky České nebo velká věž za kostelem Zvěstování Panny Marie, kterou postavil Vojtěch z Pernštejna ve 30. letech 16. století. U kostela svatého Bartoloměje už také nestojí původní zvonice a na Pernštýnském náměstí není barokní radnice.
Naopak zámecké valy jsou téměř beze změn. Směrem od Příhrádku k zámku tehdy ale nevedl násep, stál tam dlouhý dřevěný most, v jehož prostředku byly dva altánky. Samotný palác doznal od Pernštejnů více změn. Chybí například nejvyšší věž zvaná hláska. Vznikla až ve druhé polovině 16. století.
