Článek
Je to dané i tím, že nabídne dva typy předškolního vzdělávání - klasické a waldorfské. „Budova je koncipována tak, aby ta autenticita mohla být zachována. Takže jedna část kruhu je pro waldorfské třídy a druhá pro klasické třídy,“ dodala ředitelka Mateřské školy Treperka a waldorfská Barbora Petrušková.
Odlišné pojetí je patrné už na první pohled. Prostor klasické školky je vizuálně různobarevný, waldorfský zase založený na přírodních materiálech. „Je to velice příjemný prostor, takový útulný, je tam hodně dřeva,“ uvedla Petrušková. Rozdíl je třeba i v hračkách, ve waldorfské části není ani jedna plastová, všechny jsou ze dřeva.
Ve školce jsou čtyři třídy, dvě klasické a dvě waldorfské. Od pondělí bude zcela zaplněná, zájem byl vyšší než její kapacita. „Nemohli jsme bohužel vyhovět všem, což nás mrzí,“ dodala ředitelka. Školka je postavená podle návrhu Marka Topiče. Atypická je kruhovým pojetím, i v jídelnách sedí děti v kruhu kolem jednoho stolu. Za vydařenou považuje ředitelka školky i podobu tříd s velkými okny přes celou vnější stěnu. „Jsou od stropu až na zem, takže děti mají výhled ven, na tu nádhernou zahradu, do přírody,“ dodala.
Ne všem místním se ale nezvykle postavená školka zamlouvá. Starostka Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je přesvědčena o tom, že se to časem změní. Osobně považuje stavbu za mimořádnou, která posune město urbanisticky i architektonicky dopředu. „Každá taková významná stavba potřebuje trochu časového odstupu, aby se s ní místní sžili,“ míní.
Nová školka navýšila kapacitu mateřinek v Semilech jen asi o 15 míst. Město ji totiž stavělo hlavně jako náhradu za klasickou a waldorfskou, jež byly před tím oddělené na tomto místě v budovách ze 70. let minulého století. „Byly tady tři papírové baráky, které se stavěly v akci Z na deset let a byly tady 40 let,“ připomněla Mlejnková. Výstavbu nové školky plánovali v Semilech od roku 2009, radnici se na ni ale dlouho nedařilo získat dotace. „Město Semily ze svého rozpočtu nebylo schopné investovat tak vysokou částku,“ uvedla starostka. Evropská dotace pokryla většinu nákladů, radnice doplatila zhruba 23 milionů korun.
Školku chtělo město otevřít už před rokem. Stavba se zkomplikovala už při zakládání, pak se práce protáhly kvůli koronaviru a dokončení ještě zkomplikovaly problémy s dodávkou nábytku a vnitřního vybavení. „Nedošlo ale k žádnému navýšení ceny,“ poznamenala Mlejnková. Za výhodu označuje, že nová přízemní budova je v takzvaném pasivním standardu. „Je tady minimální spotřeba energií, vytápění tepelným čerpadlem, rekuperace. Je tady v tuto chvíli úplně nejnovější technologie, kterou bylo možné sehnat,“ dodala.
