Článek
„Tvorba porcelánky je známá po celém světě. Výstavu provázejí výtvarné dílny pro veřejnost. Bílému zlatu, jak se porcelánu říká, se bude věnovat také podzimní výstava ve Východočeském muzeu,“ řekla Kateřina Snopková z radnice.
Z porcelánky se postupně stala mezinárodní společnost zaměřená na luxusní výrobky a kulturu stolování. Porcelán značky Rosenthal se dodnes vyrábí v Německu, a to ve výrobních závodech Selb a Speichersdorf. Založil ji Philipp Rosenthal.
Rosenthal vyrůstal v rodině obchodníka s porcelánem. V druhé polovině 19. století odešel do USA, kde pracoval pro společnost v Detroitu, která dovážela porcelán. Zjistil tam, že malovaný porcelán je ve světě nedostatkovým zbožím. Brzy se proto vrátil do Německa, aby v roce 1879 založil podnik zaměřený na malbu porcelánu.
V roce 1891 jeho podnik začal porcelán také vyrábět. První úspěchy slavil se svým Odpočívadlem na pálení doutníků. Základem podniku se stala manufaktura v Selbu, která se postupně stala druhou největší porcelánkou v Německu. Podniku se dařilo, a tak dál připojoval další manufaktury založené v druhé polovině 19. století.
Umělecké oddělení v Selbu vzniklo v roce 1908. Vytvořená díla neměla být konvenční, nechyběla figurální zobrazení zvířat, tanečníků, pohádkových postav. Tvary a zdobení porcelánu rovněž inspirovalo rokoko, jehož zosobněním se stal francouzský král Ludvík XIV. Díky 11. světové výstavě v Paříži v roce 1889 se rokoko spolu se secesí dostalo opět do popředí.
Secese byla teprve ve svých začátcích, když Rosenthal začal vyrábět dvě slavné kolekce Donatello a Botticelli. Obsahovaly květinové prvky, které ustoupily přísně geometrické formě. Umělecká tvorba porcelánky reagovala na aktuální témata a trendy, taneční a pohybové prvky či historické motivy první světové války, prvky z oblasti sportu, dramatu, hudby, módy a ztvárňovány byly také děti, láska či akty.
Jako Žid byl Philipp Rosenthal za nacismu z vedení firmy sesazen, a snažil se proto předat firmu svému nevlastnímu, nežidovskému synovi Udu Franckovi, což mu překazili jeho vlastní vnuci. Mnohem později se ujal firmy jeho syn Philip Rosenthal. Od roku 1934 studoval ve Velké Británii, po vypuknutí války se přidal k cizineckým legiím a bojoval v Alžírsku. K rodinné firmě v Selbu se na žádost rodiny vrátil v roce 1947, aby uplatnil reparační nároky. Od roku 1950 v porcelánce pracoval a později stal také předsedou představenstva.
Velkou pozornost věnoval zaměstnancům, jako jeden z prvních německých podnikatelů zavedl participační systém pro zaměstnance. Když se roku 1968 rozhodl odkázat svůj soukromý podíl ve společnosti nadaci pro školení pracovníků, způsobil tím nemalý rozruch.
Philip Rosenthal se snažil porcelánku neustále rozvíjet, a tak roku 1961 založil značku Rosenthal Studio-Linie zaměřenou zejména na design. Na nových produktech spolupracoval s celosvětově uznávanými umělci, designéry a architekty, byli jimi Raymond Loewy, Walter Gropius, Tapio Wirkkala, Sebastian Herkner či český designér a architekt Bořek Šípek.
Umělecké edice porcelánky zlákaly hodně slavných umělců. Malíř, grafik a básník Oskar Kokoschka pro Rosenthal vytvořil v roce 1978 reliéf Hrnčíř, který byl vyroben pouze ve 20 kopiích. Surrealista Salvador Dalí začal pro porcelánku pracovat v roce 1976. Výsledkem této spolupráce byla limitovaná umělecká série tří reliéfů, každý v sérii 100 kusů, dále navrhl Suomi objekty v počtu 500 kusů.
V sériích se objevil i černý porcelán. Jeho výroba je poměrně složitá. Barví se speciálním pigmentem, glazura je pak průhledná. Černý porcelán by se měl mýt pouze ručně, nejlépe teplou vodou, ideální je ho navíc nedosušit. Vhodný tedy není do myčky ani mikrovlnné trouby.
V roce 1967 byla podle návrhu Waltera Gropiuse postavena nová porcelánka Rosenthal am Rothbühl. Traduje se, že Philip Rosenthal se neodvažoval požádat slavného architekta o návrh. „Bylo by to jako pozvat papeže na křest mé dcery,“ řekl údajně majitel porcelánky. Původní továrna firmy Rosenthal v Selbu je zrekonstruovaná na muzeum.
