Článek
Návštěvníci mohou poklad zhlédnout do 18. května. Kulturně-historická hodnota pokladu je několik milionů korun, podle vedoucí numismatického oddělení Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannové se může pohybovat kolem deseti milionů korun.
„Počtem mincí je poklad jeden z největších nalezených na území republiky. Děkuji nálezci, který se choval v intencích zákona,“ řekl vedoucí odboru kultury a sportu krajského úřadu Milan Novák. Za oznámení nálezu mu náleží odměna, dodal. „Ve správním řízení mu navrhneme maximální odměnu, kterou nám zákon povoluje, to znamená cena drahého kovu obsažená v celém mincovním pokladu,“ uvedl Novák. Více sumu nespecifikoval.
Podle numismatičky je kulturně-historická hodnota pokladu několikamilionová. Hodnota pokladu se někdy přepočítává také na věci, které šlo tehdy za ně pořídit. Podle odborníků nejde o tak velikou sumu, ale dalo se za ni koupit odhadem 25 tažných koní nebo 70 krav. „Což je velmi orientační vodítko,“ dodala nusmatička.
Nálezce našel mince náhodně. Dříve na místě byla louka, později pole, rozrytá půda odkryla část pokladu, které nálezce posbíral a odevzdal na městském úřadu v Jevíčku. Shodou okolností v Jevíčku pracovali archeologové a hned se vydali na místo. „Nejdřív jsme byli velmi skeptičtí. Když ale nálezce vysypal tolarové mince, spadla nám brada. Minisondy odhalily na místě další mince,“ řekla archeoložka Jana Němcová z Regionálního muzea Litomyšl.
Majitel mince uložil do dvou nádob, vykopal dvě jámy, každou na protilehlých valech, a vyložil kamenivem. Mince tam ukládal možná postupně. S hledáním úložiště a mincí mimo něj pomohly archeologům detektory. V pokladu byl i pozlacený prsten, archeoložka neodolala a nechala si udělat u zlatníka jeho repliku, řekla.
Mincí je 7099 a k tomu jejich fragmenty. Pocházejí z druhé poloviny 17. století z doby vlády Leopolda I. V té době sice bylo mírové období, ale zemi ohrožovaly neustále nájezdy Turků, kteří pobývali v Uhrách, na území dnešního Slovenska. Je proto možné, že si majitel kvůli tomu mince zakopal. Nejmladší mince je z roku 1671. „Poklad si schoval člověk, který byl spíše více majetný. Možná obchodník, který obchodoval s mincemi vysokých nominálů. Dukáty a tolary se běžně neplatilo. Platily v celé Evropě, měly velkou platební sílu,“ řekla numismatička Grossmannová.
Poklad se skládá z drobných ražeb, vládních mincí císaře Ferdinanda II. a III., Leopolda I., pocházejí z mincoven českých, moravských, rakouských i uherských. V nálezu jsou i soukromé ražby, mince Albrechta z Valdštejna, mince si nechávali razit i Šlikové. Majitel si uložil i tolary a dukáty.
„Jedná se převážně o drobné ražby, tříkrejcary, které byly v této době běžným platidlem. Našli jsme celou řadu nových variant i na běžných mincích. Depot obsahuje vzácnou minci, půltolar knížete Sedmihradska Gabriela Betlena, vůdce protihabsburského povstání, razil je v Košicích,“ řekla Grossmannová.
Po výstavě numismatikové z Brna poklad odvezou a zhruba dva roky ho budou dokumentovat, vydají k němu také katalog.
