Článek
Důvodem jsou zvýšené náklady na provoz odpadového systému, řekl dnes novinářům místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL), který je také předsedou představenstva odpadové společnosti LIKO Svitavy založené městy a obcemi regionu.
„Jsou tři zásadní položky. Zdražení energií, zdražení pohonných hmot, což zvyšuje režii svozové firmy, a také zvýšení poplatku za ukládání odpadu na skládkách. Ač nás to netěší, museli jsme přistoupit ke zdražení od 60 korun, abychom nešli do ztráty,“ uvedl Kašpar.
Litomyšl je jedním z mála měst, které na sběr a likvidaci komunálního odpadu nedoplácí ze svého rozpočtu. Do systému vrací příjmy za tříděné suroviny, ročně 48 korun na obyvatele.
Poplatky za odpad se příští rok zvýší také například ve Vysokém Mýtě, ze současných 520 korun vzrostou na 660 korun za rok na osobu. Obyvatelé města platí 520 korun ročně už osm let, přestože náklady na zajištění svozu a likvidaci odpadů rok od roku rostly, stejně jako jeho produkce. Ztráta, kterou Vysoké Mýto minulý rok doplácelo, činila přes 11 milionů korun a náklady po rozpočítání představovaly 932 korun na osobu.
V roce 2022 zvýší poplatky rovněž Česká Třebová. Ze současných 588 korun ročně vzrostou na 720 korun na obyvatele. Komunálního odpadu ve městě každoročně přibývá a také se zvyšují doplatky města na jeho likvidaci, což podle radnice není dlouhodobě udržitelné. Zároveň město zavede od jara svoz vytříděného papíru, plastů a bioodpadu od jednotlivých domů.
Opačný přístup zvolila Chrudim, kde poplatek za komunální odpad už několik let zůstává na 600 korunách na osobu a rok. Příčinou je slib koalice v programovém prohlášení, že nebude zvyšovat místní poplatky. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) už ale připustil, že v budoucnu se tomu město zřejmě nevyhne.
