Článek
Státní oblastní archiv v Hradci Králové získá mimo jiné diplom s podpisy astronautů výpravy Apollo 16 a vlajku USA, kterou výprava Apollo 16 nesla na Měsíc. Následně ji posádka společně s diplomem věnovala Kopalovi jako poděkování za přípravu map Měsíce. „Součástí pozůstalosti jsou také osobní dokumenty, rukopisy, tisky vědeckých prací nebo fotografie týkající se průzkumu Měsíce,“ uvedla mluvčí Litomyšle Petra Jiráňová.
V roce 1991 udělila Litomyšl Kopalovi čestné občanství, astronom se tehdy rozhodl věnovat svoji vědeckou pozůstalost rodnému městu. Byla předávána členy rodiny a vědeckými pracovníky postupně po jeho smrti v roce 1993. Město však nemá potřebné možnosti k odpovídající péči a archivaci pozůstalosti, je třeba také provést některé právní úkony, například podepsat licenční smlouvu s potomky Zdeňka Kopala.
Archiv v Hradci Králové již městu poskytl kvalitní digitální kopii diplomu a jeho faksimile, kopie diplomu i vlajky je uložena na městském úřadu. Státní organizace se chce také pokusit archiválie v následujících třech letech nechat prohlásit za archivní kulturní památku, případně i za archiválii UNESCO. Osobní fond zůstane uložen v archivních depozitářích v Litomyšli.
Litomyšl si odkazu Zdeňka Kopala velmi váží. V první polovině 90. let se ve městě uvažovalo dokonce o zřízení jeho pamětní síně. Statní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli ve spolupráci s Muzeem a galerií v Litomyšli a radnicí uspořádal v roce 1994 výstavu s názvem Zdeněk Kopal – život zasvěcený vesmíru, o 10 let později se uskutečnily oslavy 90. výročí astronomova narození. V místě Kopalova rodného domu byla odhalena plastika dvojhvězdy jako připomínka jednoho z jeho nejdůležitějších objevů, takzvané teorie těsných dvojhvězd. V září 2024 si slavností pro širokou veřejnost i mezinárodním astronomickým sympoziem město připomene také výročí 100 let od narození tohoto slavného rodáka.
Zřejmě nejvýznamnější český astronom 20. století se do dějin výzkumu vesmíru zapsal především studiem dvojhvězd. Významným způsobem se podílel rovněž na přípravě amerického programu pilotovaných letů na Měsíc. Zemřel 23. července 1993 v Británii. Jeho ostatky jsou uloženy na vyšehradském Slavíně po boku ostatních velikánů vědy a umění.
