Článek
Podle zveřejněné dokumentace vlivu zařízení na životní prostředí (EIA) je záměr v souladu s územním plánem obce Čeperka, na jejímž katastrálním území se tato část nachází. Vedení Čeperky není ze záměru elektrárny nadšené a chce nechat rozhodnout obyvatele v referendu. „Potřebujeme k tomu více informací, v každém případě se uskuteční veřejná schůze. Určitě uděláme místní referendum, abychom zjistili názor lidí,“ uvedla starostka Čeperky Kristina Vosáhlová.
Proti výstavbě spalovny se v minulosti postavila obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část areálu elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn i územní plán Opatovic. Referendum je stále platné a obec je jeho výsledkem vázána. Podle Vosáhlové by bylo vhodnější, kdyby spalovna stála za elektrárnou, která by ji pohledově kryla. Tam je však již katastrální území Opatovic, proto Vosáhlová považuje umístění záměru za obcházení referenda.
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by bylo distribuováno systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 TJ, z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 GWh za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Svozová oblast, z níž by odpady pocházely, počítá s okruhem asi 60 až 80 kilometrů. V maximální variantě zahrnuje území Pardubického a Královéhradeckého kraje, východní část Středočeského kraje a severní část Kraje Vysočina. V budoucnu by produkce energeticky využitelných odpadů z této oblasti měla dosahovat asi 280.000 až 328.000 tun ročně. Denně se uvažuje s příjezdem asi 30 středních nákladních vozidel a stejným počtem těžkých nákladních vozidel s odpadem a 30 osobními auty.
Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
