Článek
Vedení města schválilo podání žádosti o dotaci na pořízení sběrných nádob a další využívání softwaru na evidenci odpadů. O dotaci budou ještě rozhodovat zastupitelé, rozšíření systému má stát 8,6 milionu korun, z čehož by město zaplatilo 15 procent.
„Během jara nebo před létem by se zavádělo adresné třídění plastu a papírů od rodinných domů a v návaznosti na to i rozšíření kontejnerů po sídlištích a celém městě. Není zatím rozhodnuto, jestli by se jen přidal svoz papíru a plastu nebo by se snížila frekvence svozu komunálního odpadu třeba na jednou za 14 dní, třeba já to preferuji,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).
Zákon o odpadech by měl motivovat samosprávy, aby snižovaly množství směsného odpadu vyprodukovaného občany a ukládaného na skládku. Každý rok se snižuje váhový limit, při jehož překročení cena za skládkování roste. Pro loňský rok činila tato hranice 200 kilogramů na osobu, Chrudim ji překročila o čtyři kilogramy. Pro letošek je limit snížený na 190 kilogramů na osobu, obdobně tomu bude příští rok.
Starosta František Pilný (ANO) přišel s vizí inspirovanou obcí Kněžice na Nymbursku a její komunální energetikou, že by si město mohlo vybudovat vlastní bioplynovou stanici. S její pomocí by mohlo likvidovat odpad z kuchyní, restaurací a zahrad a zároveň vyrábět elektřinu a teplo. „V Chrudimi máme výhodu, že horkovodní trubky jsou zde už ustavené, byť jsou v majetku elektrárny Opatovice,“ uvedl Pilný. Radnice chce také s využitím sítě společnosti ČEZ Distribuce zásobovat své objekty elektřinou vyrobenou z fotovoltaických panelů na střechách některých městských objektů.
Varovným příkladem může být pro Chrudim Vysoké Mýto. To vybudovalo bioplynovou stanici za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod. Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila. Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
